Tajemství lidské krve a jejího rozdělení bylo odhaleno v podstatě náhodou mužem, který pátral po souvislostech mezi sraženinami a duševními chorobami.
Jan Janský, objevitel čtyř základních krevních skupin, se narodil 3. dubna 1873 na pražském Smíchově a zemřel 8. září 1921 v Dolních Mokropsech. Jako psychiatr se ve svém výzkumu zaměřil na souvislost mezi srážením krve a duševními chorobami, přičemž zjistil, že tyto dvě věci spolu nijak nesouvisí. Víceméně náhodou se mu však podařilo prokázat, že lze lidskou krev rozdělit do čtyř skupin, ke kterým přiřadil římské číslice I–IV (dnešní označení A, B, 0 a AB bylo krevním skupinám přiděleno až později).
V letošním roce si připomínáme 150. výročí jeho narození a přesně 100. výročí uznání jeho objevu českou vědou. Na výzkumu krve pracovali totiž téměř současně hned tři lékaři, takže otázka prvenství zůstává poněkud nejasná. Ovšem Janský byl v Americe uznán jako první a naše lékařská věda se o českém prvenství dozvěděla v podstatě až dva roky po vědcově smrti, tedy v roce 1923 na Mezinárodním chirurgickém kongresu v Londýně, kterého se účastnila i česká delegace. Do rozpaků ji tam pak uvedl dotaz švédského chirurga, jenž se na Janského zeptal. Otázka zněla, jestli vědí o tom, že on byl prvním objevitelem krevních skupin lidské krve. Česká delegace totiž až do této chvíle považovala Janského za Američana, když byl s takovou samozřejmostí americkou delegací citován.
Nejen krevní skupiny
Kromě objevu skupin lidské krve, dodnes základního snad pro všechna lékařská odvětví, se Janský jako soudní znalec z oboru psychiatrie zasloužil i o jiný pohled na psychiatrii, než jaký lidé doposud měli. Byl i velkým propagátorem dárcovství krve a na jeho počest je dobrovolným dárcům u nás a na Slovensku udělována Medaile prof. MUDr. Jana Janského.
Ve středu 15. března 2023 Česká pošta uvedla do prodeje novou příležitostnou poštovní známku z edice Osobnosti: Jan Janský. Necelý měsíc před 150. výročím narození tak byl tento významný český sérolog, neurolog, psychiatr a objevitel čtyř základních krevních skupin krve poctěn. Autorkou výtvarného návrhu nové ceniny s nominální hodnotou 27 korun je Lenka Vojtová.
Záhady ohledně krve pokračují dál
Součástí krve jsou i takzvané antigeny, kterými disponuje naprostá většina naší populace (až 99,99 % všech lidí). Až do roku 1961 dokonce panovalo přesvědčení, že člověk s krví bez antigenu by se ani nemohl narodit. Dnes už víme, že může. Pokud však žádný antigen v krvi nemáte, je vaše krev skutečně velmi vzácná.
Bývá označována Rh null nebo též jako „Zlatá” krev, neboť její cena vysoce přesahuje hodnotu tohoto drahého kovu. Tento typ krve je tak vzácný, že na světě bylo prozatím zaznamenáno pouze 43 lidí s tímto krevním typem. Z nich je navíc pouze jen 9 aktivních dárců krve. Zlatá krev je považována za univerzální, je tedy vhodná pro všechny, kteří mají nějaké vzácné krevní skupiny v systému Rh. Z tohoto důvodu se používá jen ve skutečně nutných případech, kdy už v podstatě není jiná možnost, jak pacienta zachránit. Nositelé této krve navíc v případě potřeby mohou opět dostat jen tuto vzácnou,
nedostatkovou „zlatou” krev.
autor: Petr Matura
foto: Pixabay
Štítky: Jan Janský, krevní skupiny, lidská krev, neurologie, psychiatr, věda, výzkum
Sdílet na Facebooku
