Nejslibnější pro setkání s jinou formou života nejsou paradoxně planety, které se podobají Zemi. Možná hledáme mimozemský život na špatných místech. Vědcům se však podařilo identifikovat novou třídu exoplanet pro hledání mimozemského života.
Hledání jiného života zatím nebylo zvlášť úspěšně, pokud ovšem nevěříte v mimozemský původ nějakého místního politika. Ale možná se jen díváme na špatné místo. Alespoň to prohlásila skupina vědců z Astronomického ústavu Cambridgeské univerzity, pod vedením čtenáře astrofyziky a exoplanetárních věd Nikku Madhusudhana.
Jelikož máme pouze jeden vzorek, naši vlastní planetu Zemi, snažíme se najít mimozemský život na podobných planetách. Vědci v první řadě věnovali pozornost pevným, skalnatým planetám, přibližně stejně velkým jako Země, které se nacházely v obyvatelné zóně kolem jejich hvězdy. To znamená, že podmínky povrchu, tedy teplota a hustota atmosféry, musí zajistit existenci kapalné vody. Celkem bylo již objeveno u jiných hvězd asi 4500 exoplanet, ale všechny se na tu naši jen málokdy podobají.
Pravděpodobně je s hledáním mimozemšťanů situace stejná jako když se zaměříte na jednu věc a ostatní se opominou. Nic dobrého z toho nevzejde. Vědci z Cambridge identifikovali novou třídu exoplanet, které vypadají jako pozemské planety, ale mohou se stát útočištěm některých forem života.
Chcete-li si představit takovou kolébku života, musíte do značné míry napnout svou fantazii. Protože takové světy v naší Sluneční soustavě neexistují, je potřeba si představit planetu, která by se podobala nějak mezi ledovým obrem Neptunem, plynným trpaslíkem a planetami pozemského typu, jako je Venuše, Země a Mars. Povrch těchto planet by měl být pokryt oceánem kapalné vody, a hustá atmosféra by měla byt nasycena vodíkem.
Trocha astrofyziky
Nikku Madhusudkhan a jeho kolegové nazvali takovou exoplanetu jako ,,Hycean“. Což je kombinace slov vodík (hydrogen) a oceán. Bylo by problematické relaxovat na břehu oceánu, a to i v protichemickém obleku. Dříve byly takové planety považovány za nevhodné pro život.
Vědci z Cambridge však po pečlivém prostudování jedné z těchto planet s kódovým označením K2-18b (také známá jako EPIC 201912552 b) došli k závěru, že vše není tak špatné. Tato exoplaneta obíhá kolem červeného trpaslíka K2-18, který se nachází 124 světelných let od Sluneční soustavy. Rok na K2-18b trvá pouze 33 dní (během této doby oběhne kolem své hvězdy). Jedná se o první exoplanetu s tekutým vodním oceánem v obyvatelné zóně, a v její atmosféře bylo detekováno velké množství vodní páry (20 až 50%). A kde je voda, tam je život. Alespoň tak si to dnes představujeme.
„Věříme, že obyvatelné planety mohou být mnohem větší, než se dříve myslelo,“ říká Nikku Madhusudhan.
Poloměr ,,vodíko-ocánových planet“ může být 2,6krát větší než Země a hmotnost – 10 hmotností Země (a přibližně to jsou parametry planety K2-18b). V tomto případě bude tlak na povrchu oceánu stále přijatelný pro živé mikroorganismy. Hranice obytné zóny se přitom výrazně rozšiřují. Exoplaneta třídy ,,Hycean“ může být tak blízko své hvězdě, že teplota atmosféry může dosáhnout 200°C. A vzdálený okraj ,,obyvatelné zóny“ lze posunout co nejdále, protože díky skleníkového efektu bude udržována příjemná teplota.
Co je nejzajímavější, mezi 4500 objevenými exoplanetami převládají právě světy hyceanského typu. Dříve jim nebylo věnováno tolik pozornosti, protože bylo hledáno přímo dvojče naší Země. Nyní je rozumnější zaměřit se na ,,vodíkové oceány“, říkají vědci.
Je nutné si uvědomit, že naše planeta v době, kdy se formovaly první stopy života, tedy před 2 miliardami let, vypadala právě takto.
Faktem je, že velké planety s hustou atmosférou a vysokými teplotami jsou vynikajícím cílem pro pozorování. Za těchto podmínek je pomocí spektrální analýzy snadnější detekovat biomarkery, které mohou být známkami života. Za takové markery v atmosféře jsou považovány ozon, kyslík a metan. V atmosférách zbavených kyslíku však může být přítomnost biologické aktivity signalizována organickými sloučeninami, jako je dimethylsulfid a methylchlorid.
Teleskop James Webb
Teleskop James
Samozřejmě, že šance na setkání s ,,malými zelenými mužíka“, nebo nějakými jinými vysoce vyvinutými bytostmi, je s největší pravděpodobností vyloučena. Ale různým bakteriím a mikrobům se může dobře dařit.
Vědci naznačují, že podrobná pozorování lze provést pomocí nejnovějšího teleskopu jménem ,,James Webb“, který měl být vypuštěn v říjnu tohoto roku. Vzhledem k situaci se jeho start odsouvá na 18. prosince. K pozorování bylo vybráno 11 nejslibnějších exoplanet z kategorie ,,vodíkových oceánů“ a mezi nimi je právě i K2-18b.
Na výsledky tohoto hledání si budeme muset chvíli počkat. Jak to asi dopadne? Myslíte, že bude nalezen mimozemský život?
autor: – skm –
foto: pixabay.com (Archange1Michael,Aliensworld), commons.wikimedia.org
Štítky: astrofyzika, exoplanety, mimozemský život, mimozemšťané, planety, UFO, věda, vesmír
Sdílet na Facebooku
