I falešný úsměv dělá lidi šťastnějšími

ARCHIV / KURIOZITY / SVĚTOVÉ ZÁHADY / 28. 11. 2022

Vědci přišli na zajímavý fakt. Údajně je užitečné i pouze napodobovat pozitivní emoce, když už není možné je zažívat, tedy i falešný úsměv je lepší než nic.

Úsměv rozehřeje každého

Vědci z 19 zemí testovali hypotézu o lidském úsměvu. Má zlepšovat náladu ostatních jedinců, byť je třeba falešný. Zvídaví experimentátoři zapojili do výzkumu obyvatele svých zemí, celkem šlo o 3 878 lidí, kteří se falešně usmívali třemi různými způsoby. Někteří kopírovali herce a jejich úsměvy na tvářích. Jiní drželi tužky v ústech tak, aby se při pohledu ze strany zdálo, že se jejich rty roztahují do úsměvu. A poslední prostě zkroutili ústa a uměle zvedli koutky.

Aby pokusné osoby ničemu nerozuměli a upřímně se neusmívali, dostali velmi jednoduché úkoly k řešení. Mysleli si, že účelem experimentu bylo zjistit, zda se mentální schopnosti mění v závislosti na „mechanickém dopadu”. Po vyřešení dalšího problému uvedli, jak se cítí šťastní. Vědci měřili výkyvy v úrovni emocí.

Ukázalo se, že radost si udělali všichni, nejvíce však ti, co napodobovali mimiku herců. Ve skutečnosti odpovídal úsměv za úsměv. O něco méně štěstí padlo na skupinu s uměle zvednutými koutky rtů. Jemné emocionální změny byly nalezeny i u těch dobrovolníků, kteří používali k naznačení úsměvu tužky.

Vědci tedy dospěli k závěru a uvedli ho v časopise Nature Human Behavior: dokonce i pohyb rtů, tedy kontrakce obličejových svalů, zlepšuje náladu. Takže to pozitivně ovlivňuje psychiku.

Sdílejte svůj úsměv

„Usmívejte se, alespoň nějak,” radí američtí psychologové. Hlavní je nepůsobit ponuře. Vědci pod vedením Matthewa J. Hertensteina z DePauw University v Indianě (USA) studovali fotoalba mladých lidí. Vypočítali procento karet, na nichž byli tito lidé vyobrazeni s úsměvem – v pubertě, jako svobodní či nesezdaní. Hodnotilo se v bodech od 1 do 10. Nižší skóre dostala alba, kde bylo do 10 % snímků s úsměvy. Maximum dostala ta s 90 % a výše fotek s úsměvy. Pro zajímavost, existovala i taková, ve kterých se člověk smál na každém snímku.

Psychologové se poté zeptali majitelů alb na jejich osobní život. Ukázalo se, že žádný z lidí s hodnocením 9–10, kteří se oženili, se nerozvedli. Více než polovina těch neusměvavých, tedy s hodnocením 1–2, se rychle naopak rozešla.

Vědci to zkoumali ještě hlouběji. Obrátili se na muže a ženy starší 60 let. Podívali se na snímky jejich dětí (ve věku kolem 10 let). Byl zjištěn stejný jev, i když v mírně odlišném poměru. Mezi lidmi s úsměvy od 9 do 10 mělo 90 % úspěšná manželství. Naopak mezi lidmi s nejnižším hodnocením si rodinné vazby zachovalo méně než 60 % jedinců.

V průměru se podle výpočtů vědců z Indiany lidé, již se na fotce raději usmívají, rozvádějí až 5x méně často než ti „zamračení”. Hertenstein je pevně přesvědčen o jednom: emoce, které člověk projevu v raném věku, ovlivňují jeho budoucí život.

„Možná úsměv a fakt, že si lidé do svých alb vybírají radostné fotografie, svědčí o pozitivním vnímání života. Takoví optimisté snáz snáší potíže, přitahují k sobě stejně radostné osoby, či jsou vstřícnější,” říka Hertenstein

Proč se málo usmíváme

Adolf Hitler (1889–1945) kdysi o Češích prohlásil, že to jsou smějící se bestie. Na rozdíl od vážných a střízlivých Němců jsou Češi národem posměváčků a „Švejků”. Znamená to, že jsme šťastnější? Lidé z jiných částí světa, kteří zde žijí, pracují, nebo se sem přivdali a přiženili, o tom pochybují. Dle nich jsou Češi se vším nespokojení a neradi projevují své emoce. Málokterý národ však chápu český humor, sarkastické vtipy a komediální filmy.

Možná by bylo dobré poučit se u Američanů. Často se uvádí, že u nich je úsměv „povinností” a usmívají se rádi, aby byli součástí komunity. Maxim Gorkij (1868–1936) nikoli náhodou už před 100 lety napsal, že první věc, kterou vidíte na tváři Američanů, jsou zuby.

 

autor: – skm –
foto: piqsels.com


Štítky: , , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit