Ze života exorcisty: Děsivé skřeky nočního poutníka

Duchovno, spiritualita / Paranormální jevy / 10. 5. 2019

Každý z nás si vždy přeje, aby jeho byt či dům byl místem klidu, lásky a hlavně bezpečí. Když ale zjistíte, že se ve vašem domě děje něco podivného, že tam lidově řečeno straší, tak nevíte, co s tím vlastně máte dělat. To se stalo i jedné rodině, která získala nedaleko Domažlic staré stavení. Dům v sobě ovšem nesl tajemství, které na své odhalení teprve čekalo. 

Vše začalo tím, když si majitel jednoho rána všiml podivného otisku rukou na okně. Okno očistil, ale druhý den tam stopy byly opět, jako by někdo tlačil na okno s cílem jej otevřít. V noci nemohl spát, měl špatné sny a často se budil. Zdálo se mu, že v domě je někdo další, že tam někdo chodí. Jednou v noci se probudil, chtěl jít na toaletu a když otvíral dveře do chodby, někdo mu je z druhé strany prudce přibouchl. Dostal strach, že je v domě zloděj, začal křičet a nadávat. Nic však neslyšel, když znovu otevřel, nikde nikdo nebyl. Vchodové dveře do domu byly zamčené a všechna okna uzavřená. Co to tedy bylo? Nevěděl. Jen se začal podvědomě bát čehosi neznámého.

Dovnitř za každou cenu

Jednou večer byla jeho žena v ložnici sama a četla si knížku, když začala křičet. Muži pak vyprávěla, že slyšela, jak někdo škrábe na okno, na to okno, na kterém se už předtím našly stopy rukou. Za oknem spatřila přízrak, který byl doslova přisátý na sklo. Od toho dne se oba cítili velice unavení a vyčerpaní. Navíc to umocňoval strach z onoho neznámého. Jednou v noci si oba všimli toho, jak někdo bere za kliku u dveří. Muž mrštil proti dveřím knihu a začal velice vulgárně nadávat. Na pár dnů byl klid, ale paní již odmítala v domě spát. Přes známého, kterému vše vyprávěli, se dostali až k tomu, že mi zavolali. 

Strašidlo nesnáší zrcadlo

Mohlo by vás ještě zajímat:  Patřily Velikonoční ostrovy kdysi Egypťanům?

Vše jsem do detailů vyslechl a domluvili jsme se na mé návštěvě. Poradil jsem jim, ať postaví proti oknu, kudy se chce dostat přízrak do domu, zrcadlo. Během několika dnů jsem se pak vydal na cestu k nim. Důvodů k cestě jsem měl několik, jednak jsem se chtěl pokusit těm lidem pomoci, rovněž mě případ profesně zajímal a také jsem chtěl navštívit tento kraj, který mám velice rád. Po příjezdu jsem se dozvěděl, že ona bytost se pokoušela večer před tím znovu dostat oknem do domu, ale zrcadlo fungovalo jako ochrana, jakoby v přístupu bránilo. Z venku byl slyšet jen nepopsatelný křik, vrčení a skřeky. Zůstal jsem u těchto lidí na noc s tím, že se jim pokusím pomoci. Zda budu mít úspěch, jsem však jistě nevěděl.

Zákeřný škrtič šel i po mně!

Bylo hezké odpoledne, a tak jsem šel na procházku po okolí a také navštívil i tamní kostel. Rozjímal jsem, meditoval a soustřeďoval se na nadcházející večer. Po svém návratu jsem v domě cítil stísněnost, strach a zimu. Požádal jsem proto majitele, zda mohu zůstat v kuchyni. Kolem všech dveří a oken jsem nasypal sůl. Sůl totiž pomáhá vyhánět přízraky a saje jim energii. Rovněž jsem ji nasypal do všech čtyř rohů kuchyně a pak ložnice. Když nastal večer, ulehl jsem na pohovku a čekal, na okamžik jsem ale usnul. Pak jsem ucítil, jak mě kdosi drží za krk a rdousí. Bylo to opravdu velice nepříjemné, snažil jsem se rychle posadit a všiml si černého chuchvalce jakoby kouře, který se vznášel vedle pohovky. Okamžitě jsem začal odříkávat tzv. rituále romanum a exorcistické texty … „Crux sancta sit mihi lux, non draco sit mihi dux, vade retro satana,  nunquam suade mihi vana, sunt mala quae libas, ipse venena bibas…“ apod. Rdoušení přestalo. Rychle jsem se uklidnil, zhluboka nadechl a soustředil se. Věděl jsem, že přízrak je někde kolem. Vzal jsem posvěcený kříž a začal jsem jeho »vypuzování« z domu, rovněž jsem mu přikazoval, aby ve jménu Boha a Ježíše Krista odešel a více se nevracel. Pohyb onoho beztělce jsem vnímal v tzv. periferním vidění, které jsem se naučil používat, proto jsem věděl, kde právě je. Svěcenou vodou a opakovaným odříkáváním exorcie „Sancte Michael Archangele de fende nos in prelio contra nequitiam et insidias diaboli…“ se mi podařilo po nějaké době přízrak zbavit moci. Použil jsem poté opět svěcenou vodu a dům tzv. zapečetil. Přízrak již nebyl vidět, ale slyšel jsem jeho vrčení a jakoby dávení. Pak byl klid. 

Kdo byl přesně oním přízrakem nevím, mám jen jisté tušení. Podle mého názoru se jednalo o přízrak zvaný také jako Noctuabundus, což je stvoření, které saje lidem energii, někdy je nazýván jako noční poutník, vamp, noční můra, běs a pod. Saje lidem životní sílu a to bez jejich vědomí.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Mé vzpomínky na minulé životy

Majitelé domu pak měli již klid, přesto se rozhodli, jak jsem se později dozvěděl, budovu prodat, vědomí toho, co se zde odehrávalo, je strašilo i poté.

čerpáno z časopisu Záhady života 2/2012

Text: Milan Doležal, foto: Pixabay.com


Štítky: , , , , ,





You might also like