Střípky z mého minulého života

Duchovno, spiritualita / Mystéria / TOP články / 15. 5. 2019

Reinkarnací se zabývají všechna náboženství světa. Na toto téma dnes již existují stovky knih a tisíce článků od daleko povolanějších odborníků než je moje maličkost, a tak bych rád napsal jen několik postřehů a zážitků „z praxe“ své i mých známých. Nejprve bych však měl napsat pár slov o sobě, aby čtenář pochopil pozadí tohoto mého příspěvku.

V první řadě jsem nevoják a nikdy jsem se aktivně nezajímal o vojenskou historii, ale přesto mne nějakým zvláštním způsobem zajímala 2. světová válka, a to již na základní škole. Po ukončení školy jsem na svůj zájem poněkud pozapomněl. Život šel dál, s přibývajícím věkem přibývaly i mé různorodé koníčky a v podstatě až po roce 1989, kdy začalo vycházet stále více knih o esoterice a záhadách, jsem časem zabrousil také do této problematiky. 

Občas navštěvuji nejrůznější duchovní semináře, abych si udělal obrázek o osobnostech naší duchovní scény. A tak jsem zavítal i na přednášku paní, která mluvila o komunikaci se zemřelými a automatickém psaní. Na konci přednášky se pak rozhodla každému sdělit, jaký minulý život zájemce řeší, a tak došlo i na mě. Jaké bylo mé překvapení, když mi prozradila, že jsem byl za 2. světové války jejím nadřízeným na německé straně. Zvláštní bylo, že mi tato paní už byla od začátku jaksi povědomá a to přesto, že jsem ji neznal a nikdy nikde neviděl její fotografii. Přesto jsem k ní pojal nevysvětlitelné sympatie od prvních okamžiků semináře. 

Zvláštní „náhody“

Na celou věc bych asi zapomněl, kdyby se po čase nestalo totéž na jiné přednášce – tentokrát týkající se astrologie. Paní, jež přednášku vedla, ze mě byla zjevně nervózní a občas se na mě nenápadně, úkosem zadívala. Po přednášce jsem ji oslovil s nějakým dotazem týkajícím se jejího výkladu, ale nakonec se náš rozhovor rozběhl i jiným směrem, a tak jsme si dohodli termín setkání u kávy. Tam jsem se teprve dozvěděl, že má občas vhledy a viděla mě v minulém životě v německé uniformě. Velice se polekala, protože prý v té době byla v jakémsi transportu polskou zajatkyní. Kdesi v koutku duše jí možná zůstalo trauma z této doby. Když se prý však ponořila hlouběji do regresních zážitků, vzpomněla si, že jsem jí tehdy tajným přísunem potravy pomohl přežít. Po této schůzce jsme se stali přáteli a rozumíme si velmi dobře. Domnívám se, že si setkání tohoto druhu volíme dobrovolně, abychom napravili chyby, které jsme udělali ve vztazích s ostatními lidmi a lépe si porozuměli. Každopádně existují teorie o celých skupinách z různých období, které se rodí ve stejnou dobu, aby se mohli potkat, ať už je důvod pro setkání jakýkoliv.

Tajemné zvuky

Moje další kamarádka brala tyto mé zážitky s rezervou a stavěla se k nim velice skepticky i přes fakt, že se o duchovní nauky zajímala stejně jako já. Její nedůvěra skončila až v okamžiku, kdy začala pracovat jako průvodkyně ve své vlastní malé cestovní kanceláři. Do té doby pociťovala k Německu a 2. světové válce antipatii. Náhle se však jako průvodkyně ocitla v podivně známém kostele v Drážďanech, který byl na konci války spojenci téměř srovnán se zemí a po válce doslova cihlu po cihle opět postaven. Během výkladu pro své klienty uslyšela zvuky blížících se letadel a dopadajících bomb. I když pocítila velikou tíseň, pokračovala ve výkladu, protože se domnívala, že tyto zvuky jsou součástí prohlídkových okruhů jako připomínka válečných událostí a mají  evokovat dobu, kdy došlo k náletu na toto jinak krásné město. Když však měla později čas v klidu hovořit s účastníky zájezdu, byla velice překvapena, že nikdo jiný nic  neslyšel. Mohla tedy moje kamarádka vnímat události odehrávající se před více než sedmdesáti lety?

Od té doby jí toto město učarovalo a pořádá zajímavé výlety i do jeho okolí. Neobvyklý zážitek jí však dlouhodobě nedal spát, až se nakonec – asi před dvěma lety – odhodlala absolvovat odborně vedený kurz regresní terapie. Jak se tam dozvěděla, jeden z jejích životů se odehrával právě v Drážďanech, kde měla zahynout při náletu…

Důvody, které jsou nám skryté

Ale z jakého důvodu je právě druhá světová válka tak často uváděna jako kulisa těchto příběhů? Podle mého názoru při tomto lidském selhání nečekaně opustilo naši Zemi příliš velké množství bytostí, které se s tímto obrovským traumatem nedokázaly vyrovnat a zpracovat ho. A pokud se v té době ocitli na opačných stranách barikády jako nepřátelé, v dalším životě je jejich úkolem odpustit si a najít k sobě cestu. Ale možná se mýlím, kdo ví?

Jisté je, že podobných příběhů existuje celá řada a můžete se o nich dozvědět z mnoha zdrojů. Pro mě osobně mají tyto střípky veliký význam. Prožil jsem je na vlastní kůži přímo já nebo lidé, jimž věřím a vím o nich, že jsou rozumní a logicky uvažující. Možná některý ze čtenářů namítne, že se nemusí jednat o minulé životy, ale možná jen o načítání jakési kolektivní paměti. Jistě existuje celá řada různých teorií, které však stejně nedokážou nejrůznější pozoruhodné zážitky lidí na celém světě, bez rozdílu vyznání a kultury, vysvětlit. Význam podobných prožitků spatřuji také v tom, že vedou člověka k větší vnímavosti a ohleduplnosti vůči svému okolí i k sobě samotnému. A též k věcem „mezi nebem a zemí“.

Text: Petr Matura, foto: Shutterstock


Štítky: , , , , ,





You might also like