Dnes mají rodiče při výchově dětí maximální komfort. Po ruce jsou mnohé funkční věci, které dětem poskytují dobré služby a usnadňují rodičům práci. Samozřejmě, že ve středověku to bylo úplně jiné.
Pravidla pro novorozence
Po narození dítěte byla do jeho kůže okamžitě vetřena směs soli a okvětních lístků růží. V místech, kde rostly olivy, byly používány k otírání miminek. Není jasné, proč se to tak dělo, ale tyto recepty na ošetření dětí jsou v pokynech o hygieně těla, které spadají již do roku 1254.
Lékaři té doby si byli jisti, že dítě nebude schopno se správně vyvíjet bez těsného zavinování. Někteří rodiče věřili, že právě zavinování ovlivní i budoucí vzhled dítěte. Zvykem bylo i tlačit uši miminek k hlavě tak, aby ouška dítěte těsně přiléhala k hlavě.
Středověké plenky si mohly dovolit jen bohatí rodiče. Nejprve se musely zahřát, než byly dány dítěti. S veškerými postupy péče o novorozeně byl seznámen nejstarší syn, pokud v rodině byl. Ten pobýval v pokoji rodičů, a musel sledovat, jak se vše dělá, aby se to naučil.
Mléko od maminky ne
Po porodu žena nemohla krmit dítě po dobu prvních dvou týdnů. Věřilo se, že její mléko ještě není tak výživné, jak by mělo být. Proto matky ve středověku hledaly kojnou pro děti, nutně mladou, s dlouhým krkem a měkkými malými prsy.
Čas na hygienu
Nočníček pro děti do 6-7 let vůbec nebyl k dispozici. Děti se umývaly extrémně zřídka, a největším luxusem bylo otření jejich tělíček houbou, navlhčenou vínem či vodou.
Dětská úmrtnost byla vysoká. Mnoho batolat zemřelo ještě před prvními narozeninami. Velmi malé děti se rodiče snažily držet u ohně, aby byly chráněny před průvanem.
Bezpečnost nade vše?
Většinu času byla miminka v náručí své matky nebo chůvy. Postýlky v tehdejší době připomínaly celkem nebezpečné konstrukce, zavěšené ke stropu. Děti často takové kolébky otočily, a vypadly z nich. To byla další z příčin vysoké úmrtnosti dětí ve středověku. Starší dítka se pohybovala po domě s pomocí dřevěných chodítek.
Hračky a zoubky
Během růstu zoubků matky mazaly dásně svých ratolestí králičí paštikou. V té době nebyly žádné účinnější prostředky.
Děti v bohatých rodinách měly mnoho hraček. Různé dřevěné koule, štíty a luky. Pro chudá dítka vyráběli rodiče vlastní hračky, nebo jim musely stačit polínka, větvičky a kamínky.
Rolnické děti
Tato dítka se od tří let učila pomáhat v domácnosti, pást i krmit hospodářská zvířata, zatímco děti bohatších rodičů se vydaly učit řemeslo, které ovládali jejich předkové.
Od pěti let se rolnické dítě začalo starat o mladší bratry a sestry, podílelo se na sklizni a na pěstování zeleniny na zahrádkách. Velmi chudí rodiče posílali své ratolesti pracovat do bohatých rodin, kde byly děti často bity.
Netřeba dodávat, že život středověkých dětí byl obtížný. Rodiče z nich od raného věku vychovávali v první řadě své pomocníky, a k výchově používali mnohdy drsné metody.
autor: – skm –
foto: pixabay.com
Štítky: děti, historie, metody středověku, miminka, středověk, výchova, život, život dětí
Sdílet na Facebooku
