Jak rychle se vyvíjely neandertálské děti? Nová analýza pozůstatků jednoho z nejlépe zachovaných neandertálských batolat přináší překvapivou odpověď: jejich těla se v raném dětství mohla vyvíjet výrazně rychleji než u moderního člověka. Tento rozdíl může odrážet nejen biologii, ale i tvrdé podmínky, ve kterých neandertálci žili.
Výjimečný nález z jeskyně Amud
Klíčem k novému výzkumu se stal částečně dochovaný skelet dítěte označovaného jako Amud 7. Byl objeven už v 90. letech v jeskyni Amud na severu Izraele, ale až moderní analýzy umožnily detailně zkoumat jeho vývoj. Kostra byla nalezena ve více než stovce fragmentů, od částí lebky přes žebra až po kosti končetin. Zajímavostí je i pohřební kontext. Ostatky byly uložené ve výklenku skalní stěny a doprovázené čelistí jelena.
To naznačuje, že neandertálci svým mrtvým zřejmě věnovali určitý rituální respekt. Na základě archeologických nálezů, kamenných nástrojů a anatomie kostí vědci určili, že jde o neandertálce žijícího přibližně před 51 až 56 tisíci lety.
Jak určit věk dávného dítěte?
Stanovit přesný věk dítěte, které zemřelo před desítkami tisíc let, je složité. Vědci proto porovnávají růst zubů a kostí s moderními lidskými dětmi, jejichž vývoj je zmapovaný dost. V tom se ukázala zásadní odlišnost. Zatímco zubní vývoj Amud 7 odpovídal přibližně šestiměsíčnímu dítěti, velikost a stav kostí spíše ukazovaly na věk kolem 14 měsíců moderního dítěte. Tato nesrovnalost naznačuje, že růst jednotlivých částí těla u neandertálců probíhal jiným tempem než u Homo sapiens.
Výzkum ukázal, že neandertálské děti měly už při narození některé odlišnosti, například větší lebku. V prvních měsících života byl vývoj zubů poměrně podobný moderním lidem, ale tělesný růst se brzy začal výrazně zrychlovat. Největší rozdíl nastal mezi prvním a šestým rokem života. V tomto období rostlo tělo neandertálských dětí rychleji než jejich zuby, zatímco u moderních lidí je růst obou systémů vyváženější. Později se však vývoj opět zpomalil a začal se více přibližovat tempu, které známe u dnešních dětí.
Adaptace na drsné podmínky
Vědci se domnívají, že tento rychlejší raný růst mohl být evoluční reakcí na prostředí, ve kterém neandertálci žili. Evropa a část Blízkého východu byly v době jejich existence často chladné a nehostinné, s omezenými zdroji potravy a vysokou mírou rizik. Rychlejší fyzický vývoj mohl dětem umožnit dříve získat sílu a odolnost potřebnou k přežití v náročných podmínkách. Jinými slovy, čím rychleji dítě vyrostlo, tím dříve se mohlo zapojit do života skupiny a čelit tvrdé realitě tehdejšího světa.
Studie podporuje myšlenku, že neandertálci a moderní lidé, kteří se oddělili od společného předka zhruba před 600 tisíci lety, se vydali odlišnými evolučními cestami. Zatímco Homo sapiens si postupně vyvinul delší dětství – období učení a vývoje mozku – neandertálci mohli klást větší důraz na rychlý fyzický růst. Tento rozdíl může pomoci vysvětlit i další aspekty jejich života, například strukturu sociálních skupin nebo strategie přežití.
autor: Zuzana P.
foto: Unsplash
Štítky: Amud 7, analýza, batole, historie, jeskyně Amud, neandrtálci, růst, vývoj člověka
Sdílet na Facebooku
