Vynálezy, objevené náhodou

Ne všechny vynálezy na světě byly vytvořeny záměrně. Mnoho z nich se objevilo náhodou, někdy dokonce kvůli chybám vědců.

Penicilin

Biolog Alexander Fleming (1881–1955) ze Skotska se jednou vrátil z dovolené a viděl, že bakterie, na kterých pracoval, byly zabity plísní. Vědec pojmenoval houbu Penicillum, ale látka z ní izolovaná byla pojmenována „penicilin“.

Mikrovlnná trouba

Percy L. Spencer (1894–1970) byl americký inženýr, který pracoval ve vojenských laboratořích DARPA. Vědec prováděl experiment s magnetronem a všiml si, že čokoládová tyčinka v jeho kapse se roztavila z vnějšího zdroje tepla. Takto byl objeven již známý účinek tepelného působení mikrovln.

Suchý zip

Švýcarský inženýr Georg de Mestral (1907–1990) ze Švédska byl na lovu. Muž zjistil, že mu na kalhotách uvízl lopuch. Inženýr začal zkoumat rostlinu mikroskopem a objevil tak jedinečnou technologii spojovacích prostředků.

Teflon

Chemik společnosti DuPont Roy J. Plunket (1910–1994) vyvíjel nová chladiva pro chladničky. Látka, kterou vědec získal v průběhu svých experimentů, se stala lepkavou a odolnou vůči působení ohně a chemikálií.

Coca-Cola

Muž, který vynalezl Coca-Colu, byl jen lékárník. Prodával lektvar, skládající se z vody, listů koky a kolových ořechů. Tinktura byla určena k boji proti bolestem hlavy. Název Coca Cola znamená ze španělštině – Ocásek koky.

Radioaktivita

Francouzský vědec Henri Becquerel (1852–1908) se chystal vyfotit fosforescenci uranové soli. Bylo to v roce 1896. Dal sůl spolu s fotografickými deskami a vyšel na vzduch. Pro dobrý snímek potřeboval sluneční světlo. Během této operace Henri zjistil, že desky byly v místnosti stále osvětlené. Důvodem byl radioaktivní uran.

Dynamit

Bylo to na konci 19. století – Alfred Nobel (1833–1896) experimentoval se slibnou výbušninou. Nitroglycerin měl velkou výbušnou sílu. Už mírný otřes způsobil explozi. Aby bylo možné vyloučit všechny druhy otřesů, transportoval vědec lahve s nitroglycerinem v krabicích, naplněných měkkou křemelinou. Jedná se o druh písku, který se skládá z fosilizovaných mikroskopických řas.

Jednou však jedna láhev upadla a diatomit absorboval nitroglycerin. Výsledkem bylo, že zcela náhodou Nobel objevil dynamit, který si zachoval své výbušné vlastnosti.

Sacharin

Constantin Falhberg (1850–1910) byl chemik, který experimentoval s uhelným dehtem. Jednoho dne se vědec vrátil do domu a viděl, že jeho prsty jsou sladké. Stalo se to tak, že chemik působil na pryskyřici kyselinami a jinými činidly. Takto byla objevena první náhražka cukru na světě.

Slinky

Americký inženýr Richard T. James (1914–1974) v roce 1943 pracoval na zařízení pro tlumení otřesů na vojenských lodích. V jeho laboratoři bylo mnoho pružin. Jedna z nich spadla z horní police, dopadla na další polici, a to pokračovalo do té doby, než se pružina dostala na podlahu. Tak vznikla Slinkyho hračka.

Bramborové chipsy

Šéfkuchař George Crum (1824–1914) byl na jednoho klienta velmi naštvaný. Klient neustále vracel hranolky do kuchyně s tím, že „nejsou dost křupavé.“ A když mu došla trpělivost, Crum nakrájel brambory na co nejtenčí plátky, a prakticky je spálil v horkém rostlinném oleji. Poté byl klient spokojený. A tak se zrodily brambůrky.

Super lepidlo

Harry Coover (1917–2011) a jeho skupina v roce 1942 vyvinuli průhledný plast pro výrobu teleskopických mířidel. Ve výsledku byl získán kyanoakrylát, ale ten pro původní záměr nebyl vhodný. Problém byl jen v tom, že se drží všeho, čeho se dotkne. Z tohoto důvodu byl vynález neúspěšný. Ale náhodný vynález superlepidla se stal velmi úspěšným.

Nanuk

Jedenáctiletý chlapec Frank Epperson (1894–1983) nechal v roce 1905 na dvoře svého domu sklenici sody. Byla v ní dřevěná tyčinka, kterou Frank míchal cukr. Stalo se, že v noci bylo mrazivo, a soda ztuhla. Ráno chlapec našel sklenici, vytáhl hůlku a měl v ruce první nanuk na světě.

autor: – skm –
foto: Pixabay