Zajímavá fakta o svatbě

Svatba je jednou z hlavních událostí v lidském životě. Ztělesňuje spojení dvou milujících duší a perspektivu plození potomků.

Dnes svatba ztratila svou rituální hodnotu a stále více lidí odmítá pořádat bohaté oslavy. Za starých časů však byla svatba skutečně zásadní událostí v životě člověka. Věřilo se, že čím spokojenější a veselejší hosté na svatbě budou, tím šťastnější bude nová rodina. Svatba byla také ziskovou událostí – hosté dávali dárky užitečné pro mladou rodinu. Existovala také přísná svatební kultura, která regulovala každý krok obřadu a postupně se proměnila ve svatební tradice.

Proč právě prsten?

Prsten na prstu symbolizuje věrnost u mnoha národů, i velmi vzdálených kultur. Traduje se, že katolíci i muslimové nosí snubní prsten na prsteníku levé ruky. Tento zvyk sahá až do starověkého Egypta, kde se věřilo, že žíla z tohoto prstu vede přímo do srdce. Prsten na tomto prstu se před svatbou nesměl nosit – věřilo se, že to může přinést neúspěch v manželství. V Evropě se snubní prsteny rozšířily až v 18. století, kdy papež Innocenc III. zavedl období mezi zasnoubením a svatbou.

Svatební polibek

Zvyk svatebního polibku pochází ze starověkého Říma, kde polibek symbolizoval uzavření právní dohody. Později se stal součástí svatebního obřadu jako symbol spojení duší. Ve středověku musela nevěsta nejprve políbit kněze a až poté ženicha. V Anglii se tento zvyk rozšířil až v poměrně nedávné době.

Ženich nesmí vidět nevěstu před svatbou

Den před svatbou nesměl ženich nevěstu vidět. Věřilo se, že by to mohlo způsobit rozchod nebo problémy v manželství. Tato tradice se v některých formách zachovala dodnes – například zákaz vidět nevěstu ve svatebních šatech před obřadem.

Proč jsou svatební šaty bílé a proč má nevěsta závoj?

Bílá barva svatebních šatů se stala standardem až v 18. století, kdy si je oblékla královna Viktorie. Předtím nevěsty nosily různé barvy. Černá byla spojována se smutkem a červená byla v Evropě někdy vnímána negativně. Naopak na Východě byla červená symbolem štěstí a bohatství.

Závoj původně chránil nevěstu před zlými duchy a pohledy. Později se stal symbolem nevinnosti a mládí. Tradiční barvy závoje byly žlutá, modrá nebo červená. Bílý závoj se rozšířil až ve viktoriánské éře jako symbol čistoty a skromnosti.

Svědci musí být svobodní

Podle tradice měli být svědci svobodní, aby nepřenášeli své rodinné štěstí do nového manželství. Zároveň se věřilo, že svědci se často brzy po svatbě sami ožení nebo vdají.

Svatební dort

Tradice svatebního dortu pochází ze starověkého Říma, kde nevěsta a ženich jedli společně chléb jako symbol manželství. Později se chléb změnil na sladké dorty. V Anglii se navíc házely kousky dortu mezi hosty a svobodní lidé věřili, že jim to přinese sen o budoucím partnerovi.

Proč nevěsta stojí vlevo?

Tento zvyk pochází ze středověku. Ženich potřeboval mít pravou ruku volnou pro obranu, protože nosil zbraň. Nevěsta proto stála vlevo, aby ji mohl v případě nebezpečí chránit.

Házení kytice a ozdobné stuhy

Tradice házení kytice vznikla jako náhrada za dřívější rituály, kdy se házely části šatů nebo podvazek nevěsty. Dnes kytici chytá svobodná žena, která by se měla podle pověry brzy vdát.

Stuhy měly původně chránit nevěstu před zlými silami. Vázaly se na rukávy nebo později na kočáry a dnes zdobí svatební auta.

Svatební noc a svatební cesta

V některých kulturách měla svatební noc rituální nebo dokonce oddělenou formu. Například v Indii byli novomanželé po svatbě dočasně odděleni posvátným předmětem.

Líbánky vznikly prakticky – muži si hledali nevěsty v jiných oblastech, aby se zabránilo příbuzenským sňatkům. Tradice cestování po svatbě se zachovala dodnes.