Jméno Albert Einstein se stalo symbolem geniality. Když dnes někdo řekne, že je „Einstein“, obvykle tím myslí člověka s mimořádným intelektem.
Jeho teorie relativity změnila naše chápání času a prostoru, vysvětlení fotoelektrického jevu mu přineslo Nobelovu cenu a jeho rovnice položily základy moderní fyziky. Přesto ale existuje jedna vlastnost, která Einsteina možná činí ještě pozoruhodnějším: dokázal se mýlit. A nejen v drobných detailech. Některé jeho omyly se týkaly samotných hranic našeho poznání. Zároveň však právě tyto chyby často vedly k novým objevům a posunuly vědu dál.
Einstein nevěřil vlastním objevům
Jedním z nejzajímavějších příkladů jsou gravitační vlny. Dnes víme, že existují. V roce 2015 je vědci poprvé přímo zachytili pomocí observatoří LIGO. Einstein je přitom předpověděl už v roce 1916 jako důsledek své obecné teorie relativity. Podle jeho výpočtů by pohyb obrovských vesmírných těles, například dvou černých děr obíhajících kolem sebe, měl vytvářet drobné deformace samotného časoprostoru. Tyto „vlnky“ by se pak měly šířit vesmírem rychlostí světla.
Jenže když Einstein později společně s fyzikem Nathanem Rosenem zkoumal matematický popis těchto vln, narazil na problém. Výsledky obsahovaly nekonečnosti, které vypadaly jako fyzikální nesmysl. Einstein dospěl k závěru, že gravitační vlny pravděpodobně nemohou existovat.
Jeho výpočty však obsahovaly chybu. Nekonečnosti nebyly skutečnou vlastností vesmíru, ale pouze důsledkem nevhodně zvoleného matematického popisu. Bylo to podobné jako situace na zeměkouli – zeměpisné souřadnice naznačují zvláštní bod na severním pólu, kde se všechny poledníky setkávají, ale samotný pól není žádnou fyzickou anomálií. Když byla chyba odhalena, Einstein své závěry opravil a nakonec znovu publikoval práci, která existenci gravitačních vln podporovala. I největší fyzik 20. století tedy potřeboval někoho, kdo upozornil na chybu v jeho myšlení.
Černé díry: omyl, který nepřijal
Ještě zajímavější je jeho vztah k černým dírám. Dnes jsou považovány za jedno z nejpodivuhodnějších potvrzení obecné relativity. Einsteinovy vlastní rovnice jejich existenci umožňují, ale on sám jim dlouho nevěřil. Při studiu řešení svých rovnic narazil na takzvané singularity – místa, kde matematika přestává dávat smysl a některé hodnoty rostou do nekonečna. Einstein věřil, že takové výsledky nemohou popisovat skutečný vesmír. Podle něj šlo spíše o známku toho, že se v teorii nachází nějaký problém.
Moderní fyzika ale ukázala, že singularity nejsou jednoduše matematickou chybou. Jsou spíše signálem, že současné teorie nejsou kompletní. Obecná relativita dokonale funguje ve většině situací, ale při extrémních podmínkách – například uvnitř černých děr – naráží na své hranice. Einstein tedy možná nebyl úplně mimo. Jen se mýlil v tom, co jeho rovnice znamenaly.
Největší spor: kvantová mechanika
Nejznámější Einsteinův nesouhlas se týkal kvantové fyziky. A právě zde se ukázalo, že ani geniální intuice nemusí být vždy správná. Kvantová mechanika popisuje svět částic na nejmenších škálách a přináší jevy, které odporují běžné představivosti. Jedním z nich je kvantové provázání – situace, kdy dvě částice zůstávají propojené takovým způsobem, že měření jedné souvisí se stavem druhé, i když jsou od sebe velmi vzdálené.
Einstein tento jev odmítal. Nazval ho slavným označením „strašidelné působení na dálku“ a věřil, že příroda musí mít hlubší, skrytý řád, který kvantová mechanika zatím neodhalila. Domníval se, že okamžité propojení částic odporuje principům relativity, podle nichž se žádná informace nemůže šířit rychleji než světlo. Jenže pozdější experimenty potvrdily, že kvantové provázání skutečně existuje. Výzkum Johna Bella v 60. letech a následné pokusy ukázaly, že Einsteinova představa skrytých proměnných nebyla správná. Dnešní technologie – od laserů přes počítačové čipy až po kvantové počítače – stojí právě na principech kvantové mechaniky.
Chyby, které změnily svět
Přesto by bylo nespravedlivé hodnotit Einsteinovy omyly jako selhání. Věda totiž není sbírka dokonalých odpovědí, ale proces neustálého opravování a zpřesňování poznání. Mnohé Einsteinovy chyby vznikly právě proto, že se snažil řešit otázky, na které před ním nikdo neznal odpověď. Nebyl člověkem, který by pouze opakoval známé pravdy – posouval hranice toho, co bylo možné si představit.
Nakonec si své nedokonalosti uvědomoval i on sám. Když jeho spolupracovník Leopold Infeld jednou poznamenal, že při psaní knihy musí být velmi opatrní, protože na ní bude Einsteinovo jméno, slavný fyzik se údajně jen usmál a odpověděl: „I pod mým jménem jsou práce, které nejsou správné.“
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: Albert Einstein, chyba, člověk, genius, historie, intelekt
Sdílet na Facebooku
