V bestselleru „Šifra mistra Leonarda“ dal Dan Brown roli tajemného pronásledovatele hlavního hrdiny, profesora Langdona, právě albínovi.
Albinismus (z lat. albus – bílý) je genetická porucha, kterou doprovází úplná nebo částečná absence pigmentu melaninu v těle. Právě tato látka zodpovídá za barvu kůže, vlasů a očí. Stejný melanin je tedy zodpovědný za tmavost lidské kůže. Například Afričané mají hodně melaninu, zatímco Evropané ho mají mnohem méně, a proto mají bílou barvu pleti. V případě úplné absence melaninu člověk trpí albinismem.
Albíni – jací jsou?
Pravděpodobně se mnozí z nás ve svém životě alespoň jednou setkali s albínem. Není ale možné si albinismus plést s nějakým jiným onemocněním. Častěji lze takové neobvyklé lidi nalézt v Africe, Arizoně a na Sicílii. Sněhově bílá pleť, oslnivě bílé vlasy, sotva viditelné obočí a stejně tak řasy. Pokud jde o barvu očí albínů, mohou být šedé nebo světle modré, ale často ohromují svou červenou barvou. Na jednu stranu jejich vzhled děsí, na druhou stranu zaujme svou originalitou.
Možná si říkáte: no a co? Ten muž zkrátka zaujme na první pohled. Ale ne. Albíni mají kvůli svému onemocnění mnoho problémů. U běžných lidí melanin chrání naši pokožku před škodlivými účinky přímého slunečního záření, v případě albínů ochrana neexistuje. Tato skutečnost umožňuje přiřadit albíny do první rizikové skupiny v případě rakoviny kůže. Slunečný den je pro ně potenciálně nebezpečný. Mimochodem, většina albínů má fotofobii, často doprovázenou špatným zrakem, šilháním nebo špatným sluchem. Kombinace těchto životních nesnází se odráží ve smutných statistikách – v africkém státě Tanzanie se pouze 2 % albínů dožívá 40 let.
Albinismus dodnes nikdo neumí léčit. Lidem s takovou genetickou poruchou se doporučuje jednoduše vést opatrný životní styl, aby se nemoc nezhoršila. V historii se s albíny vždy zacházelo podivně – lidé jim přisuzovali různé mystické vlastnosti. Někdo považoval albíny za prokleté, jindy byli považováni za přenašečem všech nemocí a podobně. Ve středověku byli lidé bez melaninu upalováni jako spolupachatelé ďábla. Samozřejmě, že dnes je život albínů mnohem jednodušší.
Hon na albíny
V řadě kultur byl na albíny pořádán na albíny opravdový hon. V některých afrických zemích jsou lidé s albinismem dodnes mnohými lidmi považováni za spoluviníky všeho zla, pomocníci ďábla a zlých duchů. V jiných kmenech jsou to naopak zvláštní a vznešení lidé. Děsivé je, že mnoho kmenů v Tanzanii věří, že části těl albínů přinášejí bohatství, prosperitu, zdraví a podobně. Čarodějové a kouzelníci nabízejí kupujícím určité části těla albínů za různé ceny.
V Africe operují celé gangy, které chytají albíny za účelem prodeje jejich těl. Kvůli těmto barbarským pověrám rodiče albínů své děti bedlivě střeží. I v 21. století se Afrikou přehnala vlna případů vražd vysoce postavených albínů. Ještě dnes zločinci takové děti nezabíjejí, ale chytají je, a uřezávají končetiny na prodej. Na černém trhu má jedna ruka albína hodnotu tisíc dolarů, a v Africe se tato částka rovná ročnímu platu člověka. Několik desítek albínů ročně v Africe trpí rukama darebáků. Často jsou zabité děti hlášeny jako pohřešované a ti, kteří měli useknutou nohu nebo ruku, se označují za oběti úrazů nebo nehod. Tam, kde vládne chudoba, se nikdo nestará o vyšetřování smrti a utrpení nešťastných albínů…
Zajímavé je, že albinismem trpí nejen lidé, ale i jiní obratlovci. Jejich osud je však o mnoho klidnější, i když i zde působí vyčlenění od ostatních. Takže se můžeme setkat i s úplně bílým ježkem, tygrem nebo liškou. Zvláště setkání nebo dokonce ulovení bílého jelena bylo považováno za nešťastné znamení…
autor: – Skm –
foto: Pexels
Štítky: albín, albinismus, genetická porucha, kůže, melanin, pigment
Sdílet na Facebooku
