Už bylo mnoho napsáno o různých otázkách života Adolfa Hitlera, o psychickém traumatu z dětství, jeho patologickém strachu a zvrácené sexualitě.
Různých odchylek v jeho psychice bylo skutečně nespočet, stejně jako hrůz, které byly vlastní samotné doktríně fašismu. Podívejme se na další odchylku v psychice budoucího diktátora. Kupodivu ne všechny anomálie byly pro okolní svět zhoubné. Některé mu naopak výrazně pomáhaly při rozhodování a umožňovaly získávat důvěru i moc. Co tedy umožnilo Führerovi získat téměř neomezenou moc a především ji udržet až do samotného kolapsu, navzdory téměř neustálé chůzi na ostří nože?
Divoký pocit nebezpečí
Bylo provedeno asi padesát vážných pokusů o Hitlerův život. Ani esa speciálních služeb a nejzkušenější bodyguardi nedokážou vysvětlit, jak mohl tolikrát uniknout téměř jisté smrti. Diktátor totiž nejen přežil, ale během všech atentátů neutrpěl jediné opravdu vážné zranění. To už nepůsobí jen jako štěstí, ale téměř jako mystika. Podle statistik stačí dva nebo tři profesionálně připravené atentáty, byť ne zcela úspěšné, aby byl i velmi dobře chráněný člověk vážně zraněn a na dlouhou dobu vyřazen z dění.
Hitlerovi se podařilo zachránit život ne díky mimořádné schopnosti svých strážců, ale především díky svému doslova bestiálnímu instinktu nebezpečí. Krátce před výbuchem nečekaně změnil své plány. V roce 1939 opustil mnichovskou pivnici těsně před atentátem připraveným Johannem Georgem Elserem, a unikl tak smrti. Později jednomu z důvěrníků řekl: „Zaplavil mě zvláštní pocit, že musím okamžitě odejít…“ Hitler také tvrdil: „Několikrát jsem unikl smrti a nebylo to vůbec náhodné. Varoval mě vnitřní hlas a okamžitě jsem začal jednat.“ Tomuto hlasu věřil až do úplného konce života.
Prorok a „pojídač koberců“
Tajemný hlas, který bývá často spojován se schizofrenií či psychotickými stavy, Hitlera podle některých svědectví vedl při nejdůležitějších rozhodnutích domácí i zahraniční politiky. Řídil se jím při zásadních vojenských rozhodnutích i během přezbrojování Německa. Anexe Rakouska, obsazení Porýní, okupace Československa i následná invaze do Polska mohly v letech 1933–1939 snadno vyvolat válku s Francií a Velkou Británií. Německo přitom tehdy ještě nemělo dostatečnou sílu na vítězství.
Přesto Hitler jednal, jako by předem věděl, že západní mocnosti nezasáhnou. Jeho odvážné rozkazy děsily i vlastní generály, kteří se obávali katastrofy. Přesto se ukázalo, že jeho odhad byl znovu správný. Není proto divu, že mnoho nacistů uvěřilo v prorocký dar svého vůdce.
Odhalil Hitler tajemství budoucnosti?
Spisovatel James H. Brennan ve své knize Occult Reich (1974) tvrdí, že Hitler podobně jako šamani vstupoval do zvláštních extatických stavů vědomí. Tyto stavy mu údajně umožňovaly nahlížet do budoucnosti. Je známo, že během záchvatů hněvu ztrácel téměř veškerou sebekontrolu.
Podle některých biochemických teorií se v takových stavech výrazně zvyšuje hladina adrenalinu i oxidu uhličitého v krvi. To může ovlivnit fungování lidského mozku i vědomí a navodit neobvyklé psychické prožitky. Brennan napsal: „Tento druh intoxikace dovedl Hitlera do bodu, kdy se mohl vrhnout na podlahu a začít žvýkat okraj koberce.“ Podobné chování bylo pozorováno také při některých haitských rituálech. Právě odtud údajně vznikla přezdívka pojídač koberců.
Celé Německo propadlo hypnóze
Hitlerův učitel si až do konce života pamatoval zvláštní pohled mladého Adolfa, který v něm vyvolával silný neklid. Mnoho lidí z Führerova okolí později hovořilo o jeho mimořádných hypnotických schopnostech. Schopnost ovládnout posluchače byla jeho obrovskou výhodou na cestě k moci.
Nakonec jako by bylo celé Německo bývalým desátníkem skutečně zhypnotizováno. Generál Blomberg napsal, že byl neustále ovlivňován zvláštní silou vyzařující z Führera. Ta prý potlačovala pochybnosti i vlastní úsudek a zajišťovala jeho naprostou loajalitu. Profesor a bývalý zpravodajský důstojník H. R. Trevor-Roper zdůrazňoval: „Hitler měl hypnotický pohled, který potlačuje mysl a pocity všech, kteří spadali pod jeho kouzlo.“ James Brennan popsal také zajímavý příběh britského vlastence, který neuměl německy. Přesto při poslechu Hitlerova projevu začal spontánně zdravit nacistickým pozdravem spolu s davem a vykřikoval „Heil Hitler!“
Lombrosova prorocká slova
Ve svém díle Génius a šílenství napsal Cesare Lombroso ještě dávno před narozením Hitlera slova, která bývají zpětně označována za překvapivě prorocká. „Když se mi před mnoha lety v zrcadle jasně představil vztah mezi genialitou a šílenstvím, jako by byl pod vlivem inspirace shora, a za dvanáct dní jsem napsal první kapitoly, ani mně samotnému nebylo jasné, k jak závažným praktickým závěrům tato teorie jednou povede. Nečekal jsem, že poskytne klíč k pochopení tajemné podstaty geniality a vysvětlí podivnou náboženskou mánii, která se někdy stala základem velkých historických událostí.“
autor: – skm –
foto: Creative Commons
Štítky: 2. světová válka, Adolf Hitler, historie, nacismus, Německo, vládce, vůdce
Sdílet na Facebooku
