Všichni asi víte, jak vypadá teroristický útok. Ať už jde o nastraženou bombu, sebevražedného atentátníka, střelbu do cestujících, zajetí rukojmí nebo biochemický útok. Co když se však vše odehraje pouze ve fantazii oběti?
Zlověstný cestující s předpovědí
Přesně jedna taková zvláštní epizoda se stala 25. května 2004 v kanadském Vancouveru. Vše se odehrávalo v městském autobusu s číslem 98. Při jízdě jeden z cestujících před vystoupením oslovil řidiče a zeptal se, jak se mu dnes pracuje. Ten odpověděl, že v pohodě.
Od podivného cestujícího se mu dostalo zvláštní odpovědi, a to s jakýmsi zlomyslným tónem: „No, nebude to trvat dlouho.”
Na nejbližší zastávce muž vystoupil a autobus pokračoval dál po své trase. Po nějaké době se řidiči udělalo nevolno a začal zvracet. Něco nebylo v pořádku, proto raději zastavil a zeptal se cestujících, zda se někdo též necítí dobře. Jeden pán se ozval s tím, že mu je špatně. Brzy se podobné příznaky objevily i u zbytku pasažérů.
Žádná stopa nenalezena
Řidič usoudil, že onen podivný muž, jenž vystoupil na poslední zastávce, byl terorista a do kabiny autobusu nastříkal nějakou jedovatou látku. Ihned zavolal policii a záchranku. Když specialisté od policie vstoupili do autobusu, u jednoho z nich se také projevila nevolnost. V kabině přitom nebyl cítit žádný neobvyklý zápach, ale lidem se zkrátka bez příčiny obracel žaludek. Autobus byl uzavřen a všichni lidé, kteří byli ve vozidle nebo vedle něj, včetně zvědavých novinářů, byli převezeni do nemocnice, kde je rychle umístili do karantény.
Autobus prozkoumal vyškolený tým ve speciálních bioochranných oblecích, ale nenašel nic jiného než jeden žalud, ležící pod sedadlem. Žádné podezřelé předměty, které by mohly být zdrojem otravy, nenalezl. Mezitím osoby v karanténě také nevykazovaly známky fyzické otravy. Navíc příznaky malátnosti u všech těchto lidí velmi rychle zmizely. Tisk pokryl tento útok extrémně špatně, protože nebyly pozorovány známky teroru a nebyly zaznamenány ani žádné vážné následky.
Hypnóza, hysterie nebo biozbraň?
K vysvětlení incidentu se může nabízet několik verzí.
1) Tajemný cestující (mimochodem, není vůbec známo, zda po něm bylo vyhlášeno pátrání) byl nějakým způsobem schopen hypnotizovat řidiče a cestující autobusu a vštípit jim příznaky otravy. Proč ale potom hypnóza zafungovala na policistu, který se objevil ve vozidle, když už „terorista” vystoupil?
2) Zhypnotizován byl pouze řidič autobusu, který vzápětí vyvolal masovou hysterii, když se dotazoval na stav cestujících.
3) Podivný cestující nějak ovlivnil okolní realitu a změnil ji u zbytku cestujících. Možná byl žalud, nalezený pod sedadlem, součástí nějakého kouzla či rituálu?
4) Podle čtvrté hypotézy se mluví o použití nějaké neznámé biologické zbraně, nejspíše v rámci experimentu, a „terorista” si mohl zdroj jednoduše vzít s sebou. Možná ještě neměl čas ho plně použít, nebo přijal opatření, aby se ochránil.
Tak či onak, záhada „Vancouverského incidentu” nebyla dosud vyřešena. Ale ve světle všemožných zpráv o provokacích chemickými zbraněmi máme o čem přemýšlet.
autor: – skm –
foto: pixabay.com
(Skitterphoto, Pexels, StockSnap)
Štítky: hypnóza, hysterie, nevyřešená záhada, příběh, terorismus, útok
Sdílet na Facebooku
