Stonehenge, stavba z velkých kvádrů na salisburské pláni, by mohla být starobylou astronomickou observatoří.
Umožňovala totiž s pozoruhodnou přesností určit kalendářní den, roční období a dokonce předpovídat lunární a sluneční zatmění. Tajemství Stonehenge studoval Valentin Těrešin, ruský matematik a amatérský astronom. Při detailním studiu schématu této stavby a jiných starých staveb, objevil zajímavou věc. Všechno začalo s hledáním vztahů mezi průměry kruhů Stonehenge. Zjistil, že poměr průměrů valu a stavby je stejný jako poměr průměrů Země a Měsíce.
Informace o sluneční soustavě
Pokud je ve Stonehenge opravdu zašifrovaná velikost Země a Měsíce, je nutné se ptát: Nejsou v jeho stavbě zašifrovány i údaje o dalších planetách Sluneční soustavy? A ukázalo se, že ano. Podle kandidáta fyzikálně-matematických věd V. Komisarova jsou ve Stonehenge zašifrovány dráhy dokonce 12 planet ve Sluneční soustavě, jakoby za Plutem byly další dvě planety. Jedna ve vzdálenosti 50 astronomických jednotek (AU – vzdálenost od Země ke Slunci) a další – asi 60 AU. Průměr těchto nebeských těles by měl být až 1800 km. (průměr našeho Měsíce je 3 476 km).
Existence jiných planet v naší Sluneční soustavě je stále otevřená. Jednou z nevyřešených otázek je třeba hypotetická planeta Phaeton mezi Marsem a Jupiterem, kde je nyní pás asteroidů. Astronomové po dalších planetách za hranicemi Sluneční soustavy pátrají stále. Pořád totiž nejsou vysvětleny podivné anomálie v pohybu Neptunu a Pluta stejně jako i nepravidelnosti v letech amerických kosmických lodí Pioneer a Voyager. Čím více se vzdalují, tím se jejich trajektorie odchyluje od výpočtů. Takové těleso by mělo být ve vzdálenosti asi 50 – 150 astronomických jednotek a o hmotnosti kolem 10 hmotností Země. A je zajímavé, že o 12 planetách ve Sluneční soustavě psali i staří Sumerové.
Stavba trvala roky a roky
Stonehenge bylo stavěno plných tři sta let. Z toho vyplývá, že jeho stavitelé museli po několik staletí dopředu znát plán a cíl práce. Kdo byl vlastně tvůrcem takového plánu? A jak byl přenášen z generace na generaci? Zvláště když z té doby není známo jakékoli písmo? Neexistuje žádný historický důkaz, že by před 4 tisíci lety měli obyvatelé Země jakékoliv znalosti o své domovské planetě, nebo parametrech naší Sluneční soustavy. Ani není známo, že by měli nástroje, se kterými by tak přesně umístili kameny ve Stonehenge. A co je nejdůležitější: co to bylo za kmeny, které namísto zemědělství a lovu stavěly takové dílo?

Kdo ví, možná u nich byli „učitelé“, kteří nějak neolitickým lidem vnutili potřebu vytvořit tuto stavbu a naučili je, jak s ní pracovat a jak ji používat. Ten, kdo nutil lidi převážet stovky kilometrů těžké kameny, musel onen účel znát. Smysl samozřejmě byl těžko znám těm, kteří dopravovali a stavěli těžké kameny. Možná že svou práci chápali jako příspěvek na stavbě chrámu nebo jiného posvátného místa. Nejnovější hypotézy, že šlo o jakési pohřební chrámy, tyto úvahy nevylučují. A jen sami „učitelé“ (nebudeme spekulovat, kdo by to mohl být), a možná jen ti nejvyšší z nich znali plné tajemství této stavby.
autor: – skm –
foto: Unsplash
Štítky: astronomie, observatoř, Saliburská pláň¨, Stonehenge
Sdílet na Facebooku








