Jeden den bombardování způsobil ekologickou katastrofu

Jediný den leteckých útoků na íránské ropné rafinerie vypustil do atmosféry tolik oxidu siřičitého, kolik běžně vychrlí sopečná erupce.

Války ničí města, infrastrukturu i lidské životy. Méně se ale mluví o tom, jak devastující dopad mají ozbrojené konflikty na životní prostředí. Vědci nyní varují, že následky mohou zasáhnout nejen Írán, ale i vzdálené části Asie. Nejnovější studie publikovaná v odborném časopise Advances in Atmospheric Sciences ukazuje, že útoky na íránská ropná zařízení ze 7. března vyvolaly ekologickou událost mimořádného rozsahu.

Toxický mrak nad Blízkým východem

Podle analýzy satelitních dat vypustily požáry v rafineriích a skladovacích areálech během jediného dne přibližně 33 tisíc tun oxidu siřičitého (SO₂). To je množství srovnatelné s velkou vulkanickou erupcí. Pro představu: slavná islandská sopka Eyjafjallajökull, která v roce 2010 ochromila evropskou leteckou dopravu, vyprodukovala během tří dnů asi 22 tisíc tun této látky. Útoky zasáhly několik strategických míst v okolí Teheránu, včetně rafinerií a skladovacích komplexů Fardis, Shahran a Aghdasieh. Následné požáry vytvořily obrovský oblak znečištění, který se podle satelitních měření rozšířil na plochu téměř 300 tisíc kilometrů čtverečních.

Meteorologické družice z Evropy i Číny sledovaly, jak severovýchodní proudění unáší toxický mrak dál přes Asii. Do dvou dnů urazil přibližně dva tisíce kilometrů a část znečištění dorazila až do oblastí východní Asie. Oxid siřičitý patří mezi nejnebezpečnější látky vznikající při spalování fosilních paliv. Ve vysokých koncentracích dráždí dýchací cesty, oči i pokožku. Když se navíc smísí s vodní párou v atmosféře, vznikají kyselé deště. Ty mohou poškodit půdu, vegetaci, vodní zdroje i zemědělství.

Obyvatelé Teheránu podle studie hlásili bolesti hlavy, podráždění očí, pálení kůže nebo kovovou a hořkou chuť v ústech. Lékaři zároveň upozorňují, že dlouhodobé vystavení podobnému znečištění může zvýšit riziko astmatu, chronických plicních onemocnění i kardiovaskulárních problémů.

„Černý déšť“ a neviditelné následky války

Vědci varují také před fenoménem takzvaného „černého deště“. Jde o srážky obsahující toxické částice, saze a chemické látky vznikající při hoření ropných produktů. Takový déšť může být korozivní a kontaminovat rozsáhlé oblasti. Ekologické dopady válek přitom často zůstávají stranou veřejné debaty. Pozornost se soustředí především na geopolitiku a vojenské operace, zatímco znečištění ovzduší, vody a půdy může ovlivňovat zdraví obyvatel ještě dlouhé roky po skončení konfliktu.

Experti upozorňují, že moderní války vedené v průmyslových oblastech představují z environmentálního hlediska obrovské riziko. Zásahy ropných rafinerií, chemických továren nebo skladů paliv mohou během několika hodin vypustit do ovzduší látky, které by jinak vznikaly celé měsíce běžného provozu.

Emise jako menší stát za celý rok

Není to navíc jediný alarmující údaj. Nedávné odhady ukázaly, že emise oxidu uhličitého vzniklé během konfliktu mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy v období od konce února do poloviny března překročily roční produkci CO₂ některých menších států. Podle analytiků válka během několika týdnů vyprodukovala více emisí než Island za celý rok 2024.

Environmentální odborníci proto stále častěji mluví o tom, že ozbrojené konflikty by měly být posuzovány nejen z humanitárního a politického hlediska, ale i jako významný faktor klimatické krize. Studie zároveň ukazuje, jak důležitou roli dnes hrají moderní satelitní technologie. Díky hyperspektrálním senzorům dokážou vědci v reálném čase sledovat šíření nebezpečných látek atmosférou, analyzovat jejich koncentrace a odhadovat zdravotní rizika pro obyvatelstvo.

Přesto zůstává řada otázek nezodpovězených. Vědci zatím nedokážou přesně určit, jaké dlouhodobé zdravotní následky budou mít březnové útoky na miliony lidí v regionu. Jisté však je, že ekologické škody způsobené válkou nekončí u hranic států. Atmosféra totiž žádné hranice nezná.

autor: Zuzana P.
foto: Unsplash