CBD-konopi

NESMRTELNÍ POD KAMEROU: Objevili se na stříbrném plátně skuteční upíři?

Magie / Nadpřirozené jevy / Rozhovory / Různé / Světové záhady / 19. 10. 2020

Pokud máte rádi gotickou hudbu, pak zřejmě znáte Petra Štěpána, frontmana české hudební skupiny 13. století. Když vydal Knihu Nosferatu, která upozorňuje na mnohé děsivé skutečnosti týkající se soukromých životů tří nezapomenutelných herců stříbrného plátna, možná ani netušil, že se tím pouští do temných a hrůzostrašných vod, o nichž se mu ani nesnilo.

Muzikant Petr Štěpán: „Temné bytosti mě navštěvovaly i ve snech a to mi vadilo snad nejvíc!“

Do jaké míry se muzikant Petr Štěpán při zpracovávání Knihy Nosferatu – upírské bible – držel historických faktů a nakolik se nechal unášet vlastní fantazií? To není dodnes známo ani fanouškům jeho knihy. Pojďme teď společně s ním rozmotat nitky starého příběhu, z něhož lidem, kteří jej důvěrně znají, naskakuje husí kůže.

Tváře, jež se staly ztělesněním hrůzy

Max Schreck (1879-1936), Bela Lugosi (1882-1956) a Boriss Karloff (1887-1969). Proč se jich někteří lidé, kteří je dobře znali, tolik báli? A jak je možné, že jediná láska Bely Lugosiho, Bridget Brightonová, zemřela za podivných okolností tak, že jí někdo rozdrásal hrdlo? To není úplně obvyklý způsob vraždy. Je toho však mnohem, mnohem víc. Například jak je možné, že byl nejslavnější herecký představitel Draculy Bela Lugosi na dobových fotografiích pořízených krátce před smrtí zachycen jako vetchý stařec, zatímco v jeho otevřené rakvi ležel černovlasý mladík, omládlý o desítky let? Posuďte sami…

ROZHOVOR Z ČASOPISU ZÁHADY ŽIVOTA, měsíčníku o mystériích, zdraví a duši – vydání 10/2020

Záhady života: Petře, upoutalo mě, že jste si vysloužil přezdívku Filosof temnoty. Začněme ale hezky odzačátku. Kdy jste Knihu Nosferatu vydal a proč jste se rozhodl ucelenější formou zpracovat právě takové, poněkud strašidelné, téma? V existenci upírů přece lidé obvykle nevěří. Vy ano?

Knihu Nosferatu jsem vydal poprvé v roce 1998 a pracoval na ní s občasnými pauzami asi tři roky. A co mě inspirovalo? Život. Od malička jsem se zajímal o tajemno a magii a k mnoha mým dalším duchovním zájmům mě přivedla gotická hudba. Kapely, které jsem v osmdesátých letech poslouchal, měly v tomto ohledu velice zajímavé texty i o upírech a démonologii. Začal jsem proto pátrat po všem, co mě zajímalo. Když jsem dospěl k názoru, že už mám k těmto, pro mě důležitým  tématům, nasbíráno dost materiálu, napadlo mě, že z nich vytvořím knížku. Nedělal jsem si žádné velké iluze o tom, kolik se toho prodá, bylo to psáno spíše pro mě, pro moje potěšení. Abych pochopil souvislosti. Chtěl jsem dát informacím smysluplnou formu a pokud se knížka bude prodávat, tak jedině dobře. Kniha Nosferatu se nakonec dočkala tří vydání. A jestli v existenci upírů věřím? Na základě všeho, co dnes vím a co jsem si i sám zažil, tak mohu říci, že tyto bytosti, alespoň v astrální rovině, existují určitě. A co se týče nesmrtelných postav nejznámějších představitelů černobílých hororů? Mohu vám o nich říci mnohé, ale konečný názor ať si udělá názor každý sám. Co se mě týče, existuje okolo nich tolik záhad a hrůz, že bych se v jejich případě popravdě nedivil vůbec ničemu. Pod lampou je největší tma… 

ZŽ: Jak jste postupoval při ověřování fakt?

Mohlo by vás ještě zajímat:  Dokážeme najít své ztracené kousky duše?

Jak u čeho. Záleželo na tom, jak moc pro mě bylo to či ono důležité. Pro příklad si vězměme například expresionismus a vznik černobílých filmů a pak dobu Německa třicátých let, kdy byl celý tento upírský fenomén asi nejsilnější a dost se o něm v tehdejším tisku psalo. Fikci jsem používal hlavně pro přiblížení té doby, aby si ji čtenáři dokázali lépe představit. A pokud byl v časopisech nebo v knihách, z nichž jsem čerpal, uveden nějaký zdroj, tak jsem pátral i po něm. Občas jsem své čtenáře vedl i k volnému zamyšlení, zda se mnou budou nebo nebudou souhlasit, když jim u určitých událostí předložím další, méně uvěřitelnější, za to mnohem romantičtějí verze příběhu. 

ZŽ: Pracoval jste na knize úplně sám, nebo jste měl někoho, kdo vás vedl?

Herec Bela Lugosi, nejznámější filmový představitel hraběte Draculy. Jeho životní lásce někdo rozsápal hrdlo.

V devadesátých letech minulého století, kdy jsem ji psal, jsem nalezené informace mohl konzultovat pouze s jediným člověk, a tím byla česká spisovatelka Jenny Nowak. A za to jí patří veliký dík, protože má velký podíl na celkovém vzniku knihy a byla mi v té době obrovskou oporou. Měla, alespoň co se historických faktů týče, významné kontakty v Americe a umožnila mi se takříkajíc dostat až k prameni toho všeho. Zapůjčila mi také nemalé množství dobových zahraničních dokumentů, což mi umožnilo poskládat střípky různých informací do uceleného díla. Vždyť jak jinak by bylo možné se dostat k osobní korespondenci mezi Belou Lugosim a Borisem Karloffem, než když oslovíte ještě žijící manželku Borise Karloffa? Jenny Nowak byla s vdovou Karloffa v kontaktu a dokumenty nějak získala. Jen už si přesně nepamatuji jak, vždyť je to dvacet let. Já mohu jen potvrdit, že jsem viděl kopie těch dopisů. Při svém pátrání jsem dokonce šel tak daleko, že jsem viděl i kopie listin o založení města Bukurešť s Draculovým podpisem (Jedná se o krutého knížete Vlada III. Tato skutečná historická postava z rodu Draculů inspirovala spisovatele Brama Stokera k stvoření postavy Draculy coby upíra, pozn. red.). Listina o založení města Bukurešť se v rumunských archivech zachovala se do dnešních dnů. Má na sobě pečeť s otiskem Draculova prstenu. 

ZŽ: O Bramu Stokerovi, autorovi románu Dracula, jste napsal, že byl členem tajné okultní společnosti Zlatý úsvit. A také, že měl během noci strašlivou vizi, v níž jej navštívil krutý přízrak zamračeného starce, bledého, hladce oholeného muže s orlím nosem a bílým knírem. Promlouval k němu několikrát, ale Stoker si zpětně nikdy nemohl vybavit, o čem spolu hovořili. Věděl jen to, že musí napsat román o vampírském knížeti ze záhrobí. To jste si vymyslel, nebo má tento příběh reálné jádro?

Bram Stoker byl skutečně členem Zlatého úsvitu a zabýval se praktickou magií, o tom není pochyb. Našel jsem tuto informaci v mnoha seriózních zdrojích. Viděl jsem i nějakou rytinu s podobiznou Brama Stokera se signaturou zmíněného řádu. A noční přízrak, který ho navštěvoval? Vysvětuji si to tak, že se jednalo o astrální kontakt. Dostal se mu do podvědomí během spánku a na jeho základě skutečně mohl začít tvořit román s upírskou tematikou. Astrální cestování i praktickou evokační magii Stoker jakožto zasvěcený člen Zlatého úsvitu jistě provozoval, takže na tom nevidím celkově nic zvláštního. To, že tomu většina lidí nerozumí, ještě neznamená, že takové astrální kontakty s bytostmi z jiných fér nejsou možné. I Stokerova manželka, která ho přežila, o jeho běsech z astrálních sfér věděla své. Docela dost toho po jeho smrti prozradila a neměla pochyb o tom, že její manžel napsal Draculu právě proto, že mu připomínal přízrak, který ho ve chvílích jakéhosi absolutního vytržení z reality tolik děsil. 

ZŽ: Nosferatu – symfonie hrůzy: Tento němý horor z roku 1922 byl prvním upírským filmem inspirovaný Stokerovým románem Dracula, který neskončil v propadlišti dějin. Představitele hlavní postavy, hraběte Orloka s nezapomenutelnými dlouhými drápy, stvárnil herec Max Schreck. Jeden z jeho současníků údajně tvrdil, že byl samotář s neobvyklým smyslem pro humor a dovedností hrát groteskní postavy. Také uvedl, že žil v „odlehlém a nehmotném světě,“ a že často trávil čas procházkami po lesích. Jaké největší záhady a legendy se podle vás pojí k jeho jménu?

Toužil Max Schreck zabíjet i ve skutečnosti?

To je hodně zajímavá postava a vůbec nejzáhadnější na něm je, že se o jeho soukromí moc neví. Mimo natáčení žil v ústranní. Byl to podle mě velice zajímavý člověk a není divu, že ho dodnes tolik lidí považuje za skutečného upíra. Když se mu člověk při sledování filmu dívá do očí, úplně zapomíná na to, že má Max na tváři nějakou masku. Der Schreck znamená v němčině děs a hrůzu. Zajímavá náhoda. Nezapomnělo se na něj především proto, že našel brilantní způsob, jak se vtělit do postavy upírské bytosti. To, co v němém filmu předvedl a to, jakým způsobem dokázal vyjádřit svou touhu zabíjet, je až neuvěřitelné. Zajímavé je, že lidé věřící v existenci upírů, včetně těch, kteří se netají tím, že s nimi navázali občasný astrální kontakt, většinou považují Schreckovo ztvárnění upíra za to vůbec nejlepší.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Draci a chupacabry v Bělorusku? Anebo ještě něco jiného?

Pozdější romantické filmové představy o tom, jak by měl Dracula vypadat, tedy že nosí dlouhý plášť s vysokým límcem, jeho fanoušci vůbec neuznávají. Ohyzdná maska Maxe Schrecka, pomalý, strnulý avšak neúprosný pohyb směřující k oběti a především jeho děsivý pohled, který prozrazuje i jeho skutečný prožitek. Jako by Max Schreck skutečně toužil zabíjet a to je něco, co na filmovém plátně nemá obdoby.

 

ZŽ: Snad nejvíc tajemství a především – velmi podezřelých okolností – obklopuje prvního filmového Draculu, tajemného Belu Lugosiho. Pokusím se čtenářům shrnout do několika bodů alespoň některé zajímavé informace, které jste si o něm dohledal a často je uvádí mnohé české i zahraniční zdroje.

  1. Bela Lugosi se narodil v Rumunsku, před příchodem do Ameriky v roce 1922 učinkoval v Německu a Maďarsku v několika dnes již ztracených filmech. 
  1. Lidé, kteří se s ním setkali, tvrdili, že se jich v jeho přítomnosti zmocňoval podivný zneklidňující pocit, z něho šel mráz po zádech.
  1. Přestože Lugosi s aurou i pohledem strašidelného monstra odolával svodům mnoha žen, které toužily alespoň na chvíli spočinout v jeho krvelačném obětí, začalo se proslýchat, že je to sadista. 
  1. Byl to právě Lugosi, kdo až podezřele snadno získal od problematické Florence Balcombeové, vdovy po zesnulém Bramu Stokerovi (autorovi románu Dracula), drahocenný podpis smlouvy, která umělcům konečně umožnila přepsat námět knihy do divadelní podoby. Ovšem dokud se do přemlouvání vdovy nezapojil Bela Lugosi, nechtěla o jakémkoliv uměleckém zpracování Draculy ani slyšet. Lugosimu však při setkání, které probíhalo beze svědků, vdova smlouvu bez řečí podepsala a přistoupila i na veškeré produkční podmínky, které jí herec přeložil. Už nikdy se nedozvíme, jaký způsobem ji Lugosi přesvědčil.
  1. Jediná ženou, která získala Lugosiho srdce (přestože se během života pak ještě 4x oženil), byla Bridget Brightonová. Byla

    Bela Lugosi a jeho životní láska Bridget Brightonová. A přestože byl její milenec zřejmě sadista, chovala k němu bezbřehou úctu.

    nalezena na zahradě Bely Lugosiho s rozpáraným hrdlem. Za tento zločin nebyl nikdo potrestán a její tragická smrt nebyla dodnes spolehlivě vysvětlena. 

  1. Clara Bow. Slavná, velice krásná herečka, která se do Lugosiho zamilovala až po uši. Byla jím přímo posedlá. Rozhodla se, že ho svede za každou cenu. Jakékoliv zvěsti o jeho sklonu k násilí považovala za přehnané a závistivé klepy. „Konečně muž, který ví, co je skutečná vášeň,“ tvrdila svému příteli ještě v době, než se s Lugosim skutečně setkala tváří v tvář. Také měla po jednom z jeho představení údajně prohlásit: „Dostanu ho. Dostanu! I kdyby mě to mělo stát život jako tamtu!“ 

Zamilování Bowové ale nemělo dlouhého trvání. Když Clara Lugosiho pozvala na delší dovolenou ve svém letním sídle, vrátila se po dvou dnech naprosto otřesená z toho, co s ním zažila v ložnici. Petr Štěpán v Knize Nosferatu uvádí, že její romantické poblouzení bylo tytam.

Clara Bow, fotografie z roku 1932

Měla například prohlásit: „Je to netvor a sadistická zrůda. Dopustil se na mně násilí hned na druhý den. Ne, se sexem to mělo pramálo společného. Myslím, že mu dělá dobře, když může způsobit krutou bolest.“ Na dotazy novinářů, kteří se ptali, jaká je jeho úchylka, odpověděla: „Kouše.“ Podobné zkušenosti si odnesly i další Belovy milenky a většina z nich se ho pak bála natolik, že se mu pro jeho skrytou agresivitu vyhýbaly obloukem.

ZŽ: Petře, co si o neuvěřitelném herci Belovi Lugosim myslíte vy? Ve svém díle Kniha Nosferatu, jste uvedl i další, velmi podrobné a znepokojující informace, které naznačují, že byl skutečný upír. Odkud jste je získal? Také od Jenny Nowak?

Převážnou většinu ano, zmapovala jeho životopis velice dobře, včetně místa jeho narození, život před tím, než získal roli Draculy a především, různá svědectví lidí, kteří dobře znali jeho nebo ženy z jeho blízkosti. Považovaly ho za stvůru a velmi se ho bály. Těch podivných událostí a souher „náhod“, jež se v životě Bela Lugosiho objevovaly, bylo nesčetně. Mě osobně také nesmírně zajímal vztah s jeho nejlepším přítelem, Borisem Karloffem. Některé pasáže z jejich vzájemné korespondence nebo deníků, které se zachovaly, budí dojem, že jejich přátelství sahalo až za hrob. Bylo z nich patrné, že mezi sebou neměli žádná tajemství a naopak je společně měli, před celým světem… CELÉ ZNĚNÍ UNIKÁTNÍHO ROZHOVORU v říjnovém vydání časopisu Záhady života! 

10/2020

Můžete si ho nechat poslat až do poštovní do Vaší schránky: Pro objednání KLIKNĚTE ZDE

Chcete si časopis Záhady života PŘEDPLATIT NA CELÝ ROK a navíc ušetřit?

Starší čísla časopisu plná zajímavých rubrik i tajemných témat. Objednat JEDNOTLIVE VÝTISKY můžete ZDE

Více o tištěném časopisu Záhady života

 

 

 

 


Štítky: , , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit