Po celé Evropě lze nalézt hroby, v nichž existují jasné znaky se snahami zamezit zesnulému návratem do světa živých.
Takové pokusy nebyly jen výsadou středověku. Tzv. „protivampýrské zásahy” obsahují a některé velmi staré hroby. Starověké Řecko mělo ve své době rozsáhlé kolonie i ve velmi vzdálených oblastech – v Malé Asii, na Krymu, a také v Itálii. A právě zde byly nalezeny hroby s protivampýrskými zásahy. Nešlo o nic nového. Nejslavnější předchozí nález lidských těl, propíchnutých 20 cm dlouhými klíny, se podařil na řeckém ostrově Lesbos během archeologického výzkumu, prováděného v roce 1994.
V roce 2015 Dr. Carrie Sulosky Weaver (University of Pittsburgh, USA) představil výsledky průzkumu pohřbů v řecké kolonii na Sicílii. Dr. Sulosky Weaver ukázal, jak lidské ostatky, nalezené na hřbitově Passo Marinaro (5.–3. století př. n. l.), který se nachází poblíž starobylého pobřežního města Kamarina na jihovýchodní Sicílii, mohou prokázat skutečný stupeň strachu starověkých Řeků z „návratů mrtvých”. Celkem zde archeologové objevili 2 905 těl, z nichž více než polovina obsahovala části terakotových váz, figurek a kovových mincí.
Dva hroby však uchovávaly lidi, kteří byli pohřbeni s jasnou touhou zabránit jejich možnému odchodu. Například pohřeb č. 653 obsahoval pozůstatky osoby, která, jak se předpokládá, po celý život trpěla podvýživou a vážnými chorobami. Vědci zjistili, že její hlava a nohy byly úplně pokryty velkými fragmenty amfory. Pravděpodobně to mohlo být způsobeno tím, že se lidé té doby obávali jejímu opětovnému vstupu do říše živých.
Proč tomu tak bylo?
„Těžké fragmenty amfory, nalezené ve výkopu č. 653 byly pravděpodobně určeny k imobilizaci osoby a zabránění mrtvému vstát z hrobu. Osoba, pravděpodobně kvůli své nemoci vyvolávala obavy, že je spojen se zlými duchy,” navrhl Dr. Sulosky Weaver. Druhý hrob byl nalezen ve výkopu č. 693 a byl pozůstatkem dítěte ve věku 8 až 13 let, na jehož těle bylo umístěno pět těžkých kamenů. Dr. Sulosky Weaver, který mimo jiné píše knihu o pohřebních praktikách starověkých Řeků žijících na Sicílii, dodal: „Myslíme si, že tyto kameny také měly udržet zemřelého v zemi a zabránit mu v rušení živých.”
V Kamarině bylo také nalezeno mnoho tabulek s „katadesmos” neboli magickými zaklínadly. Vědci se domnívají, že strach z mrtvých zde byl obzvláště silný a obyvatelé města se zde pokusili použít všechno, co mohli, včetně zaklínadel a kouzel, aby se chránili před mrtvými.
„Zatím nejsou známy žádné skutečnosti, proč se obyvatelé Kamarinu v hrobech 653 a 693 uchýlili k takovým nestandardním postupům. Je jisté, že na řecké Sicílii vládla nekrofobie a vše, co s tím souviselo. Naše chápání těchto tradic je však nedostatečné, stále máme mnoho otázek. Doufáme, že pečlivá studie budoucích případů osvětlí tento neobvyklý rituál a poskytne nám ucelenější obrázek o nekrofobii ve starověkém řeckém světě,” uzavřel vědec tuto studii záhadných hrobek.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: hrobky, hroby, návrat, nemrtví, pohřeb, Sicílie, upíři, vstání z mrtvých, zapomenuté vědomosti, zemřelý