Parapsycholog, hypnotizér a sochař Břetislav Kafka se narodil 14. května 1891 v Červeném Kostelci a studiem parapsychologie i její praktickou aplikací strávil tisíce hodin. Doceněn v plné až byl až po pádu totality.
Měl být kovářem
Vyrůstal ve veliké rodině, měl osm sourozenců, z nichž dva však zemřeli v útlém věku. Vychodil zde základní školu a po ukončení školy ho otec dal do učení na kováře, protože chtěl, aby pokračoval v rodinném řemeslu. Břetislav však měl velmi chatrné zdraví, a tak musel po dvou letech učení zanechat a začal studovat řezbářství. Po vyučení krátce pracoval v Hradci Králové a poté dostal nabídku od pražského akademického sochaře F. Buka, zda by se nechtěl věnovat i sochařství. Kafka potom pokračoval ve studiu sochařství v Hořicích na umělecké škole, kde kvůli nedostatku financí pracoval jako nehonorovaný pracovník, jenž se připravuje na své povolání. Poté mu byla nabídnuta práce na Těšnovské přehradě, kde vytesal kamenné chrliče.
S nemocemi bojoval vůlí
Již od svého dětství Břetislav Kafka trpěl revmatismem a dalšími zdravotními problémy, ke kterým se přidaly bolesti páteře po úrazu. Zřejmě již během této doby se začaly rodit jeho neobyčejné schopnosti. Rozhodl se totiž svým problémům postavit a začal se věnovat posilování vůle.
Kostel svatých Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně
Své zvláštní schopnosti si začal uvědomovat někdy kolem devatenácti let věku, kdy si všiml, že když něco vypráví svým přátelům, ti velmi rychle usínají. To ho zaujalo a začal intenzivně studovat hypnózu, sugesci a další parapsychologickou tematiku.
Ve své knize „Svítání v duši“ Kafka vzpomíná: ,,Ředitel místní školy objevil hypnotizérské schopnosti, když byl přítomen tomu, jak nevědomky Kafka zhypnotizoval své dva kolegy ze stavby.“ Břetislav pak tyto dovednosti zdokonalil na patnácti tisících dobrovolníků. Z těch si posléze vybral sedm asistentů, kteří v hypnóze dokázali určit diagnózu a pacientům doporučit vhodnou léčbu. Sám Kafka se hypnózou zbavil například nemoci ledvin.
Léčil i druhé
Kafka se tak také stal úspěšným léčitelem a své pacienty léčil bezplatně tak, jak mu velelo jeho křesťanské přesvědčení. Dokázal rovněž předvídat budoucnost nebo komunikovat se zesnulými.
Vila Koubovka
Poznatky, které při svém bádání učinil, shrnul ve své výše zmíněné knize „Svítání v duši“ vydané v roce 1925. Od roku 1949 až dodnes je jeho dílo známo pod názvem Základy experimentální parapsychologie a v období totality byla tato kniha na indexu. Byl též autorem dalších dvou knih, Kultury rozumu a vůle a Parapsychologie.
Jeho energie zůstala s námi
Před několika lety na seznam kulturních památek přibyly i dvě stavby související s Břetislavem Kafkou, a to jeho kruhová vila a ateliéry, kde sídlila Kafkova řezbářská a sochařská firma. Ve vile Koubovce Kafka strávil tisíce a tisíce hodin svými parapsychologickými pokusy a do dnešních dob je zde cítit jeho energie.
V Praze můžeme Kafkovo sochařské dílo vidět například v kostele sv. Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně. Jedná se o sochy věrozvěstů v nadživotní velikosti z roku 1937. V jeho rodném městě Červeném Kostelci je po něm pojmenována Městská knihovna a jedna z ulic.
Břetislav Kafka zemřel 23. srpna 1967 na mozkovou mrtvici, ale zanechal nám i následující uklidňující poselství: „Umřít znamená probudit se zcela zdráv, se všemi bývalými schopnostmi a vzpomínkami, neboť celý náš život přešel do vědomí duše.“
Obr.: autor, archiv autora, Puxabay (Gerd Altmann)
Štítky: paranormální jevy, parapsychologie
Sdílet na Facebooku
