Výprava do tajemného podzemí. Zapomenutá nacistická továrna vzbuzuje tíseň i soucit

České záhady / Mystéria / 13. 4. 2019

Běžný turista, který zavítá do krásných Litoměřic, ani netuší, že samotné město ukrývá i memento z nedávné temné historie druhé světové války…

Když za německé okupace začala Třetí říše prohrávat a nastala hrozba spojeneckých náletů na strategické cíle, jakými jsou zbrojní závody, stahovala se jejich výroba do podzemí. Dnes se nebudeme zabývat poměrně známou litoměřickou továrnou Richard, kde našlo smrt několik tisíc vězňů, protože o ní už bylo napsáno mnohé. Málokdo ale ví, že se přímo v Litoměřicích nachází další opuštěná továrna, o níž mnohdy nevěděli ani místní obyvatelé. Jedná se o továrnu Albis-Werke, která se skrývá ve sklepeních bývalého pivovaru. Pivovar byl založen roku 1858 pod názvem Litoměřická pivovarská společnost u Labského zámku a v té době nikdo netušil, k čemu za několik desítek let poslouží…

Po obsazení pohraničí pivovar získala firma Sudetská akciová společnost, která podnik  brzy odstavila. V květnu 1940 zde uvařili poslední várku piva a vybavení prodali. 29. září 1942 se původní název podniku mění na Sudetské chladírny, které pronajímají prostory dvěma firmám – Brode, jenž vyrábí mj. kypřící mouku, a firmě Albis-Werke G.m.b.H Leitmeritz – pobočce berlínské firmy Propeller-Schwarz, výrobci součástek pro letadla a zbrojní průmysl. A právě zde, v původně pivovarském podzemí, byla
zahájena výroba dřevěných vrtulí pro německá letadla.

Pod tlakem nacistů

Vězni, kteří byli pod dozorem SS dováženi autobusem z terezínské Malé pevnosti, byli zařazeni do komanda Elbeschlossbateilung. Kromě vlastní výroby hloubili další dvě patra kvůli plánovanému rozšíření produkce. Továrna byla vybavena na tehdejší dobu nejmodernějšími stroji. Vězni v podzemí pracovali v náročných podmínkách ve dvanáctihodinových směnách od 6. hodiny ranní do 18. hodiny večerní a kromě nich tady pracovali i totálně nasazení obyvatelé z okolí. O tom, kde pracují, nesměli pod trestem smrti zastřelením mluvit. Poslední směna v továrně proběhla v noci z 13. března na 14. března 1945 a těsně před příchodem Rusů německé vedení firmy zničilo část dokumentace.

Mohlo by vás ještě zajímat:  Zažít smrt a znovu se narodit. Jaká tajemství skrývají pradávná mystéria?

Minulost v ohni

Rusové po osvobození zabavili některé výrobní stroje jako válečnou kořist, včetně plánů továrny. V poválečném období vlastnily objekt až do roku 1996 Litoměřické mrazírny. Poté byl podnik zprivatizován a posléze pronajímán nejrůznějším firmám. V roce 2006 tady vypukl požár a opuštěný objekt zůstal v žalostném stavu až do dnešních dnů.

Opravdu se dnes umíme jen těžko vžít do psychického a fyzického vypětí lidí, kteří tady kdysi pracovali pod hrozbou smrti. Při návštěvě této bývalé továrny jsem měl pocit, že se – pro nás nepředstavitelné – lidské strádání a utrpení otisklo do zdejší energie. Domnívám se, že by si tento zapomenutý objekt zasloužil informační tabuli, popřípadě naučnou stezku v jeho okolí, jako připomínku těch, kteří zde za těžkých podmínek pracovali v postavení novodobých otroků. Do té doby nezbývá nic jiného než jim při návštěvě Litoměřic věnovat alespoň tichou vzpomínku…

Text a foto: Petr Matura


Štítky: , , , ,





You might also like