Že byli Afričané dříve otroky, to ví snad každé malé dítě. Ale nové důkazy odhalují, že před 1 200 lety vedli v Iráků dlouhé, desetileté povstání.
Nová studie odhalila zajímavé poznatky. Zajnové, zotročení Afričané, se postavili proti svým tyranům a vzbouřili se ve stejnou dobu, kdy měli rozkazem vybudovat rozsáhlý systém kanálu na území dnešního Iráku. Dle historických textů mezi lety 869 a 883 n. l. povstala skupina známá jako Afričané Zanjové proti Abbásovskému chalífátu (ten vládl mezi lety 750 až 1258) a narušili jeho kontrolu nad celým regionem. Objevené záznamy také ukazují, že ve středověku Zanjové pomohli postavit masivní systém kanálů, který měl rozlohu téměř 800 kilometrů čtverečních. Ten sloužil k zavlažování nedalekého zemědělství u města Basra.
Dnes vidíme jen zlomek
Tento systém se dnes už nepoužívá, ale jeho hliněné pozůstatky, včetně 7 000 umělé vytvořených hřebenů, můžete v krajině stále vidět. A ačkoli vědci o tomto systému kanálů ví už dlouho, nikdo přesně neurčil stáří hřebenů, aby zjistil, jestli byly postaveny při povstání Afričanů v 9. století. Aby vědci situaci prozkoumali, nashromáždili a datovali vzorky z místní půdy u čtyř hřebenů. Technika OSL (datování opticky stimulované luminiscence) odhaluje, kdy byla půda naposledy vystavena Slunci. Díky tomu tým zjistil, že hřebeny byly postaveny někdy mezi koncem 9. a polovinou 13. století n. l. Tuto studii publikovali v časopise Antiquity.
Lidé, kteří se povstání účastnili, se tak nejspíše podíleli na vzniku některých z těchto útvarů. Výsledky také ukazují, že výstavba hřebenů pokračovala ještě dlouho po skončení povstání. Minimálně však víme více než dříve. Co se však přesně dělo po povstání, zda i poté na hřebenech pracovalo velké množství otroků, nebo jestli se ho ujali místní rolníci, to není jisté. Práce na nich nicméně skončily v polovině 13. století n. l., což by mohlo mít souvislost s mongolskou invazí do regionu, která vyústila ve vyplenění Bagdádu v roce 1258.
Zotročení Afričané
Vzpoura v 9. století nebyla však prvním povstáním Zanjů proti pánům. Podle historických textů už sebrali odvahu a povstali v letech 689 až 690 a 694 až 695. Obě tyto vzpoury však byly rychle potlačeny. Oproti tomu třetí vzpoura dle studie vyvolala více než desetiletí nepokojů. Trvala, dokud Abbásovský stát opětovně nezískal kontrolu nad celým regionem.
Život otroka byla zkrátka těžký a krutý a středověké texty poskytují určité vodítko k tomu, jaký byl život Zanjů. Před povstáním textové zdroje popisují pracovní tábory, které byly rozmístěné po celé oblasti kanálu, v nichž bydlely skupiny 50 až 500 otroků. Zacházení s nimi pravděpodobně nebylo nikterak hezké, jejich práce byla vyčerpávající a náročná, ale přesné informace o podmínkách, ve kterých žili, nemáme. Dělníci museli vykopat kanály a nahromadit zeminu do velkých hřebenových útvarů, které jsou dnes vidět na zemi. K pomoci možná mohli mít nějaká zvířata jako osli nebo voli, aby jim pomohla s přepravou segmentů.
Jakmile se kanály vybudovaly, musely se také udržovat a často čistit. Musely zůstaly stále funkční, protože voda s sebou nese bahno, a to se usazovalo na dně. Postupem času by je zacpalo a kanály by přestaly plnit svou funkci. Vědci nicméně upozorňují, že vzorky pochází pouze ze čtyř hřebenů a k ověření celé studie je potřeba další výzkum.
autor: Zuzana P.
foto:
Štítky: Afričané, kanály, kmen, odvaha, otroci, povstání, výzkum, vzpoura, Zanjové
Sdílet na Facebooku
