Jurij Valentinovič Knorozov (1922–1999), sovětský lingvista a etnolog, se zapsal do dějin jako klíčová osoba při rozluštění mayského písma.
Kromě přísně vědeckého přístupu se kolem něj zachovala i dnes již legendární anekdota: do některých svých odborných článků uváděl jako spoluautorku svoji siamskou kočku Asju. Když redaktoři její jméno odstranili, Knorozov se otevřeně ohrazoval. Stejně tak trval na tom, aby byla Asja přítomna na oficiálních autorských fotografiích – a pobouřilo ho, když ji někdo z nich vyretušoval. Je však třeba dodat, že šlo o osobitý projev humoru a symbolický postoj, nikoli o formálně uznávané autorství v akademickém smyslu.
Podstatnější než tato kuriozita je však jeho vědecký přínos. Mayské hieroglyfické písmo patřilo po desetiletí mezi největší záhady archeologie a jazykovědy. Na rozdíl od egyptských hieroglyfů neexistovala žádná „Rosettská deska“, která by obsahovala stejný text ve známém a neznámém jazyce. Vědci měli k dispozici jen nápisy na kamenných stélách, reliéfy na chrámech a několik vzácných, částečně poškozených kodexů.
Nikdy mayská města nenavštívil
Knorozov přitom pracoval tisíce kilometrů od Mezoameriky, v Sovětském svazu. Nikdy nenavštívil mayská města a jeho přístup k západní literatuře se považoval za omezený. Opíral se zejména o fotografie, kresby a reprodukce textů. Přesto došel k zásadnímu závěru: mayské písmo není čistě obrazové ani abecední, ale kombinované – logoslabiční. Jinými slovy, některé znaky vyjadřují celá slova či pojmy, jiné konkrétní slabiky.
Tento přístup byl v přímém rozporu s tehdejším dominantním názorem, který prosazoval vlivný britský badatel J. Eric S. Thompson. Ten odmítal fonetické čtení znaků a považoval písmo převážně za symbolický systém bez přesného jazykového obsahu. Situaci ještě zhoršovala atmosféra studené války – práce sovětského vědce byla na Západě dlouhá léta ignorována nebo zpochybňována i z politických důvodů.
Díky novým nálezům jeho metoda uznali
Postupně se však ukázalo, že Knorozov měl pravdu. Nové nálezy a nezávislé rozbory potvrzovaly jeho metodu. Díky ní šlo číst jména mayských vládců, přesná data, popisy rituálů, dynastické dějiny i politické události staré více než tisíc let. Z písma, které se kdysi považovalo za téměř nečitelné, se stal živý historický zdroj.
Americký antropolog Michael D. Coe později výstižně shrnul význam tohoto objevu: člověk, který nikdy nevkročil do mayského města, umožnil světu „přečíst“ celou jednu civilizaci. Dnes je Jurij Knorozov všeobecně uznáván jako klíčová osobnost při rozluštění mayského písma a zakladatel moderní mayské epigrafie. A na mnoha fotografiích z jeho života ho vidíme spolu s Asjou – kočkou, která podle něj měla na tomto velkém intelektuálním dobrodružství svůj tichý, ale symbolický podíl.
autor: – skm –
foto: Pixabay, YouTube Ancient Americas
Štítky: historie, jazyk, Jurij Knorozov, kmen, mayové, písmo
Sdílet na Facebooku
