Čich je pro každé zvíře poměrně důležitou součástí bytí. Které je na tom však v živočišné říši nejlépe? Jasný vítěz zatím neexistuje.
Schopnost rozeznávat dobře pachy je klíčová pro přežití v živočišné říši, od lovu kořisti přes hledání partnerů pro páření až po útěk před predátory. Ale které zvíře dominuje, jedná-li se o sílu čichu? Ukázalo se, že odpověď není až tak jasná. Dohromady existuje okolo 5,8 milionu molekul pachu, přičemž každý z nich můžeme kombinovat a vytvořit tak prakticky nekonečný počet různých pachových směsí. Doposud se však u jakéhokoli druhu testoval jen malý zlomek těchto směsí a neexistuje tvrzení o tom, jestli má lepší čich zvíře A nebo B.
Celkově část problému se zjištěním, které zvíře má lepší čichové vjemy, spočívá v tom, že je obtížné vůbec čich studovat. Jeho výzkum dost zaostává oproti studiím zkoumajícím zrak, chuť, sluch i hmat. Na rozdíl od ostatních smyslových podnětů je těžké pachy měřit či kontrolovat – nešíří se předvídatelně, chovají se jinak ve vzduchu a jinak ve vodě a jejich chemické vlastnosti se dosti liší. Přesto vědci odhalili několik zajímavých vodítek k tomu, které zvíře je na tom s čichem lépe. Jedním z bodů, na které je třeba se zaměřit, je počet genů čichových receptorů.
Podle čeho měřit
Roku 2014 proběhla studie, kdy vědci spočítali geny čichovým receptorů u několika druhů savců. Zjistili, že afričtí sloni mají nejvyšší počet – 1 948. Pro představu, my lidé jich máme jen 396, psi jich mají 811 a krysy zase 1 207. Dává to smysl, jelikož sloni používají svůj dobrý čich k vypátrání potravy, rozpoznávání rodinných příslušníků, odhalení predátorů a identifikaci krátké doby, kdy je partner připraven k páření. Tento výzkum však porovnával jen 13 druhů savců a neobsahoval třeba medvědy, o kterých je obecně známu, že mají dobrý čich.
Jedním z dalších měřítek pro zjištění čichovým schopností u živočichů může být velikost čichového bulbu, což je oblast mozku odpovědná za zpracování pachů. Psi, kteří jsou obecně známí svým čichacím talentem, mají o dost větší čichové bulby než my, což zase uvedla studie z roku 2011. Mezi ptáky jsou na prvním místě v oblasti čichu kondoři krocanovití (Cathartes aura). Ti zase dovedou identifikovat mršiny. Jenže znamená větší čichový bulb opravdu lepší čich? Zmíněná studie z roku 2011 uvádí, že počet neuronů v čichovém bulbu je u všech druhů poměrně konzistentní, a to bez ohledu na jeho velikost, což by tedy znemožnilo využít jeho velikosti jako měřítka dobrého čichu.
Další králové ve zvířecí říši
Sílu čichu můžeme změřit i schopností vnímat jen určité pachy. Jedno zvíře s působivým smyslem je třeba africká krysa. Lze ji vycvičit k detekci nášlapných min. Už dříve se používaly k vyčenichání tuberkulózy u lidských pacientů. Mimo svět obratlovců by vedli samci můr hedvábných – ti jsou šampiony, co se citlivosti čichu týče. Samci dokážou najít samičky až do vzdálenosti 4,5 kilometru detekcí chemických látek feromonů samic. Někdy dokonce dokáže samec detekovat samici jen z jedné jediné molekuly feromonu.
Podíváme-li se pod hladinu moří, dominují svým čichem žraloci. Mají ho mnohem citlivější než lidé, což je důležité k lovu a páření. Nicméně, vyvraťme si teď jednu fámu. Některé druhy žraloka rozpoznají ve vodě chemikálie, které jsou v koncentraci pouze jedné části na 10 miliard, ale oblíbené tvrzení, že dokážou ucítit jedinou kapku krve v celém oceánu, je jen mýtus.
A ačkoliv máme my lidé mnohem méně čichovým receptorů než psi, umíme lépe vyčenichat některé pachy související s ovocem. Pro masožravce jsou totiž takové odéry pro přežití irelevantní, ale pro nás primáty jsou podstatné. Na základě toho lze soudit, že skoro každé zvíře vyniká v čenichání konkrétního pachu. Je to dáno tím, čím se živí a co tedy potřebuje pro přežívání. Proto nejde určit jen jednoho šampiona v čichání, ale je potřeba říci, že různá zvířata jsou specialisté, přičemž každé z nich má čich formovaný odlišnou genetikou.
autor: Zuzana P.
foto:
Štítky: čich, kondor, krysa, pach, slon africký, studie, svět zvířat, výzkum, zvíře
Sdílet na Facebooku
