V nejodvážnějších představách pošetilé, v nejhorším případě klamné a nebezpečné. Pojďme se podívat, proč není AI vždy taková, jak ji miliardáři popisují.
Důvod, proč byla AI vytvořena, není bohužel jen hypotetickým projektem, který by existoval ve vědeckých pracích. Do umělé inteligence jsou investovány skutečné peníze a velká část pochází od investorů rizikového kapitálu. A samozřejmě, kolem umělé inteligence je obrovský humbuk. Většina tézí tvrdí, že se AI vymkne kontrole a další teorie jsou doslova až absurdní. Je to byznys s velkými výdělky a marketingová smršť, kterou vidíme, má za cíl prosazovat zájmy velkých technologických firem a dosáhnout jediného: prodejů.
V konečném důsledku je tedy potřeba se podívat na mnoho přehnaných tvrzení, která se ženou jen za senzací. Je třeba se na skutečný dopad, jaký by AI mohla mít, dívat trošku komplexněji. Skutečná definice AGI a hypotetické „superinteligence” jsou v tom nejlepším případě nejasné. V praxi slouží jen k podpoře humbuku kolem korporátní umělé inteligence. Stačilo by si vyslechnout manažery a výzkumníky z velkých technologických firem, abyste si mysleli, že jsme doslova na pokraji doby, kdy proti nám roboti povstanou.
Cílená tvrzení
V červnu roku 2022 informoval jeden známý deník, že inženýr Googlu, Blake Lemoine, věří, že jazykový model Googlu LaMDA umí vnímat a potřebuje proto své právní zastoupení. A co se nestalo? Vyhodili ho, ale ne kvůli těmto nepravdivým tvrzením (která společnost popřela), ale protože vypustil soukromé firemní informace. Na blogu na jeho příspěvek zareagoval člen viceprezidenta Googlu, Blaise Agüera y Arcas. Ale místo toho, aby tato tvrzení vyvrátil, naopak naznačil, že LaMDA opravdu rozumí konceptům a jeho pocity nejsou úplně irelevantní.
Duben 2023 pak přinesl tvrzení od společnosti Microsoft Research pod vedením Sébastiena Bubecka. Necenzurovaný článek pojmenovaný „Jiskry umělé obecné inteligence: Rané experimenty s GPT-4” tvrdí, že jazykový model GPT-4 dovede řešit nové a obtížné úkoly, které zahrnují matematiku, kódování, vidění, medicínu, právo i psychologii. A údajně tak ukazuje první emoční jiskry AI. Přičemž slovo jiskry evokuje obraz něčeho, co se každou chvíli vznítí samo od sebe a nekontrolovatelné rozšíří. Technologii to tak má odlišit od běžných, jiných AI. Tato slovíčka však obecně nejsou nová. Už před 60 lety vědci, obchodníci a vládní úředníci pronášeli podobná bombastická tvrzení o povaze počítačové inteligence.
Zlověstný původ AI
I přes tvrzení, že stroje by jednoho dne mohly dosáhnout pokročilé úrovně určité inteligence, takový koncept zatím nemá žádnou definici. Když jsme se ptali, OpenAI se této otázce vyhnula tím, že naznačila, že to lidé rozhodnou, kdy její algoritmy dosáhnout určité inteligence. Projekt identifikace inteligence je však ze své podstaty rasistický a zaměřený na osoby s omezenými schopnostmi, což dělá z projektu jen honbu za umělou obecnou inteligencí a v nejlepším případě bláznivý a v nejhorším případě klamný a nebezpečný projekt.
Článek od Microsoft obsahuje určitou definice obecné inteligence. Ale ta se nezmiňuje o oborech, které by se k něčemu takovému mohly chovat, jako je psychologie nebo kognitivní neurověda. Přestože se v článku od nich tvrdí, že určité statistické modely ukázaly náznaky „umělé obecné inteligence”, neexistuje žádná přesně určená definice toho, z čeho se vlastně obecná inteligence skládá. V jednom deníku skupina psychologů prohlásila: „Inteligenci lze definovat jako velmi obecnou mentální schopnost, která mimo jiné zahrnuje schopnost uvažovat, plánovat, řešit problémy, abstraktně myslet, chápat složité myšlenky, rychle se učit a to hlavní – učit se ze zkušeností.”
Bohužel, jde jen o obrovský byznys. Mnoho investorů v AGI doopravdy věří a také má řada z nich na rozhazování. Tito ideologičtí miliardáři, mezi kterými jsou třeba Elon Musk a Marc Andreessen, pomáhají stanovovat agendu pro vytvoření AGI. Finančně podporují, ne-li přímo táhnou, moderní eugeniku. Ta stojí na kombinaci konzervativní politiky, posedlosti politikou podporující porodnost a pravicového útoku na multikulturalismus a diverzitu, to vše však schované za fasádou technologického pokroku.
Halo kolem superinteligence
Proč vlastně tolik lidí zapojených do vytváření a prodeje rozsáhlých jazykových modelů asi naletělo myšlence, že může být AI vnímající? A proč tolik z nich tráví tolik času varováním světa před „existenčním rizikem” superinteligence a zároveň za ni utrácí tolik peněz? Jednoduše tvrzení o vědomí a vnímavosti jsou taktikou, jak nám AI prodat. Většina lidí v této oblasti se zdá být zaměřená jen na tvorbu technických systémů. Ty dosahují něčeho, co vypadá jako lidská inteligence, aby se prosadili na už tak přeplněném trhu. Výzkumníci a zakladatelé se pohybují mezi několika velkými technologickými hráči, jako jsou Microsoft, Google a Meta, nebo se pouští do zakládání startupů s AI.
Proto se hned neděste nějaké robotické vzpoury. Veškerý humbuk se opírá o klišé o umělé inteligenci. Vnímajícím strojům je prý nutné udělit práva robotů nebo superinteligenci ve stylu Matrix, která představuje přímou hrozbu pro ty snobské lidské souboje. To má důsledky i mimo oběh finančních prostředků mezi investory rizikového kapitálu a dalšími investory. Zejména proto, že obyčejným lidem se říká, že přijdou o práci.
autor: Zuzana P.
foto:
Štítky: AI, moderní doba, peníze, roboti, strašák, umělá inteligence, vzpoura, zisk
Sdílet na Facebooku
