Lidé ve všech dobách věřili v nadpřirozenou a magickou sílu, vymýšleli v různých dobách různá nová stvoření a monstra. Čarodějnice však má mezi námi své místo dodnes zajištěné přinejmenším již od starověku. Je však vždy tak hrozná, jak se o ní někdy vypráví?
Je zajímavé, že v různých zdrojích je čarodějnice popisována různě, až dokonce protikladně. Někteří popisují čarodějnici jako mladou a krásnou ženu s přitažlivým výrazem a tělem – takový obraz čarodějky lze nalézt v románu Michaila Bulgakova „Mistr a Markétka“. Jiné zdroje představují čarodějnici v podobě zlé staré ženy žijící v temném lese mezi bažinami. Vždy je to ale žena.
Tajemné a nebezpečné
Jenže proč je čarodějnice ženského rodu? Podle jedné teorie proto, že ženy byly již od starověku upozaděny v oblasti všech práv a svobod a ve společnosti měly vždy až druhořadou roli. Nebylo jim povoleno dostat se k moci a státním záležitostem, na ženský názor nebral nikdo ohled. A stačilo k tomu jen to, že byla se svými typickými „ženskými věcmi“ jiná, než muž. A tím automaticky stigmatizovaná a podezřelá.
V nevědomosti a jen s omezenými informacemi byl tak pro lidi snazší a také velmi úlevné z případných problémů a neštěstí rovnou obvinit někoho ve svém okolí, než se pokoušet racionálně pochopit, proč k tomu či onomu došlo. A žena, už i tak „člověk 2. kategorie“ se k roli viníka výborně hodila, zvláště pak ve středověku, kdy církev na jejich pronásledování vybudovala celý systém jak v oblasti teorie, tak praxe.
Všestranně výhodné řešení
Pro kteroukoliv moc a vládu bylo také výhodné obviňovat čarodějnice a, i když méně častěji, také čaroděje prakticky z čehokoli, třeba i z neúrody i hladomorů, čímž úspěšně zabránili lidovým nepokojům a povstáním – všeobecná frustrace z nepřízně okolností se tak mohla vybít na konkrétním, byť i jen domnělém, viníkovi.
U lidí se tak zároveň živil strach ze všeho magického, takže ostražitost populace rostla a podezření z čarodějnictví tak mohlo padnout na kteroukoliv ženu. Například, pokud silný vítr shodil strom na střechu domu – na vině je sousedka, která se dívala ze svého domu na náš dům. Anebo manžel opustil rodinu – tak to určitě nějaká žena vyrobila milostný lektvar a tím ho odloudila od právoplatné manželky. Krachuje hospodářství? V jeho okolí se jistě najde nějaká stará žena, zlá a závistivá a zlá, kterou to zařídila svými kouzly.
Ale co když magie opravdu funguje?
S rozvojem vědy a medicíny stíhání čarodějnic postupně ustalo, většina „magických“ událostí mohla být vědecky vysvětlena. Lidé začali postupně měnit svůj světonázor a od účasti nadpřirozených sil na svém životě se začali odklánět. Ale i civilizovaná společnost ve 21. století stále věří v existenci čarodějnic a dalších magických tvorů a nakonec i magie samotné. Už jen proto, že snad každému z nás se někdy přihodilo něco, co si nedokázal přirozeně vysvětlit. Kdo ví? Koneckonců – není kouře bez ohně …A zvlášť, když je právě 30. dubna jako dnes…
-skm-
Obr.: Pixabay (Comfreak, Nash, Enrique Meseguer)
Štítky: čarodějnictví, magie, okultismus, středověk
Sdílet na Facebooku
