Dlouho jsme se učili, že slepé střevo nemá podstatnou funkci. Dle nových analýz ale mohlo hrát důležitější roli, než jsme si dosud mysleli.
Pro většinu lidí je slepé střevo známé hlavně ze dvou důvodů: není prý potřeba a když se zanítí, musí se chirurgicky odstranit. Tento pohled má kořeny už v 19. století. Charles Darwin ve své knize o původu člověka popsal slepé střevo jako evoluční relikt – zbytek většího trávicího systému našich dávných předků, kteří jedli víc rostlinné potravy. Dle této představy se lidský jídelníček během evoluce změnil, ale malý přívěsek tlustého střeva zůstal jako nepotřebná „památka“ na minulost. Moderní výzkum však ukazuje, že realita je mnohem složitější.
Evoluce ho vynalezla znovu a znovu
Slepé střevo je malý váček vyrůstající z počátku tlustého střeva. Přestože u lidí vypadá poměrně nenápadně, u různých savců může mít velmi odlišnou podobu. Někde je dlouhé a válcovité, jinde krátké nebo trychtýřovité. U některých druhů má dokonce větvenou strukturu. Tato rozmanitost naznačuje, že evoluce s tímto orgánem experimentovala opakovaně.
Srovnávací studie ukazují, že struktura podobná slepému střevu vznikla nezávisle v několika hlavních liniích savců, například u primátů, vačnatců nebo hlodavců. Celkový evoluční přehled dokonce naznačuje, že slepé střevo se objevilo u 361 druhů savců a vyvinulo se minimálně 32krát nezávisle na sobě. Biologové tento jev označují jako konvergentní evoluci, tedy situaci, kdy se podobná struktura vyvíjí opakovaně v různých skupinách organismů, protože přináší určitou výhodu. To naznačuje, že slepé střevo pravděpodobně není jen náhodnou evoluční „chybou“.
Strážce střevní rovnováhy
Jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení jeho funkce je role v imunitním systému. Slepé střevo obsahuje velké množství lymfoidní tkáně, tedy specializovaných imunitních buněk, které sledují mikroorganismy ve střevě. V dětství a dospívání je tato tkáň obzvlášť aktivní. Pomáhá imunitnímu systému naučit se rozlišovat mezi prospěšnými bakteriemi a škodlivými patogeny. Jinými slovy: funguje jako jakési tréninkové centrum pro obranyschopnost organismu. Tyto struktury produkují například imunoglobulin A, protilátku, která pomáhá neutralizovat škodlivé mikroby na sliznicích.
Úkryt pro „dobré bakterie“
Další zajímavá hypotéza říká, že slepé střevo funguje jako bezpečné útočiště pro střevní mikrobiom. V lidském střevě žijí miliardy bakterií, které pomáhají s trávením, chrání před patogeny a komunikují s imunitním systémem. Při těžkých infekcích, například při průjmových onemocněních, může být velká část těchto bakterií ze střev doslova vyplavena.
Podle některých vědců může slepé střevo sloužit jako „rezervoár“ těchto prospěšných mikroorganismů. Uvnitř orgánu totiž mohou přežívat v ochranných biofilmech. Jakmile infekce odezní, bakterie se ze slepého střeva znovu rozšíří do zbytku tlustého střeva a pomohou obnovit mikrobiální rovnováhu. V prostředí, kde byly střevní infekce běžné, mohla být tato funkce velmi důležitá pro přežití.
Moderní svět mění pravidla
Z evolučního hlediska však žijeme v úplně jiném prostředí než naši předkové. Hygiena, čistá voda a antibiotika snížily úmrtnost na průjmová onemocnění v mnoha částech světa. Výhoda, kterou slepé střevo kdysi poskytovalo, tak dnes není tak zásadní. Naopak zůstává riziko jeho zánětu – apendicitidy. Pokud slepé střevo praskne, může jít o život ohrožující stav, a proto se obvykle chirurgicky odstraňuje. Zajímavé je, že výzkumy neprokázaly, že by odstranění slepého střeva snižovalo plodnost nebo mělo zásadní negativní dopad na zdraví.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay, AI
Štítky: anatomie, člověk, evoluce, funkce, savci, slepé střevo, tělo
Sdílet na Facebooku
