Vánoční stromek zdobí dnes během adventu snad každou domácnost. Jedná se už o běžnou dekoraci, jenže tomu tak nebylo vždy. Kdy a jak tento zvyk vznikl?
Kdysi téměř všechny komunity, nezávisle na sobě, uctívaly Slunce, a tedy i slunovraty. Tou dobou je Slunce nejvýše a nejníže na obloze. Zimní slunovrat, kdy byla obloha nejtemnější, byl dříve významným dnem oslav. A oblíbenou dekorací během těchto slunovratů byly stálezelené květiny. Ať už to byly palmové ratolesti z Egypta na oslavu boha Ra nebo věnce na římský svátek Saturnalia, sloužily jako symbol života.
Vánoce jako takové přišly až později. Datumově byly v liturgických kalendářích stanoveny až staletí po Ježíšově narození a anglické slovo „Christmas” (Kristova mše) se objevilo až 1 000 let po původní události. Zatímco den 25. prosince byl zdánlivě křesťanských svátkem, mnoho Evropanů si na tento den jednoduše přeneslo tradice ze zimního slunovratu.
Mezi jednu z nich patří právě i používání stálezelených rostlin. V tomto případě jde o vánoční stromek. Jde o nejviditelnější pozůstatek oněch dávných oslav slunovratu. Známá koleda Ernsta Anschütze, pocházející z roku 1824, je do angličtiny přeložena jako „O Christmas Tree” (O vánoční stromek). původně se německá koleda jmenovala jednoduše „Tannenbaum” (jedle). Píseň tak nenaráží na Vánoce.
První průlom
V 16. století dali němečtí protestanti, dychtiví odstranit pozůstatky římskokatolické církve, této tradici obrovskou podporu. Použili totiž vánoční stromek jako náhradu za betlém. Náboženský reformátor Martin Luther údajně přidal i svíčky. Stromky postupně zapustily kořeny a Benjamin Franklin odhadoval, že nejméně jedna třetina bílé populace v Pensylvánii byli Němci před americkou revolucí. Vánoční stromek se ve Spojených státech rozšířil především díky britské německé královské linii.
Narážka přímo od královny
Od roku 1701 měli angličtí králové zákaz stát se katolíky, nebo se ženit. Německo zato mělo k dispozici mnoho princů a princezen. A sice někteří členové britské královské rodiny soukromě udržovaly zvyk a měly vánoční stromek, teprve královna Viktorie, která měla německou matku a německou babičku z otcovy strany, učinila tento zvyk veřejným a módním.
Viktoriin styl vlády odrážel a formoval navenek přísnou morálku zaměřenou na rodinu, která během éry dominovala životu střední třídy. Ve 40. letech 19. století se Vánoce samotné staly cílem reformátorů. Ti se snažili přeměnit bujaré oslavy většinou odsunutého svátku na tzv. rodinný den, během něhož by si lidé mohli odpočinout, radovat se a děkovat za vše, co mají. Roku 1848 přidala Viktorie na rodinné oslavy jedle. Po zachycení fotografie, jak ho Viktorie zdobí s rodinou, se spustil kulturní boom. Vánoční stromek se začal objevovat v domácnostech po celé Anglii.
Přijetí tradice v Americe
Ve stejném období přijaly americké střední třídy vše viktoriánské, od architektury přes společnosti až po morální reformy. Běžnou praxí se vánoční stromky staly, když roku 1850 publikoval Godey rytinu královny Viktorie a jejího vánočního stromku. Hale, což byl podporovatel Dickense a hnutí za znovuobjevení Vánoc, pomohl vánoční stromek v Americe zpopularizovat. Roku 1870 uznaly Spojené státy Vánoce jako svátek.
Vánoční stromky se už tradičně objevily ve 20. století. Roku 1923 se první objevil na jižním trávníku Bílého domu. Během Velké hospodářské krize začala slavná místa, jako třeba Rockefellerovo centrum v NY, stavět větší a větší stromky.
Globální tradice
Jak americká a britská kultura rozšířily svůj vliv po celém světě, začal se vánoční stromek objevovat i v zemích, které nejsou primárně křesťanské. Třeba v nákupní čtvrti v Dubaji, Spojených arabských emirátech, Hongkongu i Tokiu. Moderní verze stromku je univerzálním symbolem, který nese významy náboženské i světské. Světýlka na něm symbolizují naději a osvětlují nejtemnější období roku.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: křesťanství, oslavy, původ stromu, slunovrat, svátky, tradice, Vánoce, vánoční stromek, vznik tradice, zvyk
Sdílet na Facebooku
