Severští trollové: mytologické postavy místního folkloru

ARCHIV / DĚSIVÉ LEGENDY / TOP články / ZTRACENÉ VĚDOMOSTI / 15. 11. 2024

Téměř každá drsná krajina na světě inspirovala obyvatele k vytvoření fantastických představ o bájných bytostech. Ani na severu tomu nebylo jinak; právě zde vznikli trollové.

Divoká příroda norských hor, fjordů a švédských lesů vylíčila lidové fantazii obrazy démonických nadpřirozených bytostí, které mají moc nad drsným severským prostředím. Tyto bytosti prý mohou vyvolávat bouře na moři i v horách. Norové věřili v polobohy, což byli trollové, přičemž každý si je představoval jinak. Vždy se však jednalo o jakousi karikaturu člověka. Většina lidí trolly popisuje jako unavené staříky skrývající se ve stínu a mlze, kteří se objevují za pochmurného počasí, neboť prý na slunci mizí.

Společným rysem těchto bytostí je údajně zlomyslnost a zákeřnost. Obvykle bývají zobrazeni jako shrbené postavy s neučesanými vlasy, často s více hlavami, velkým a nepravidelným nosem, silnými prsty a krátkýma čtyřprstýma nohama. Obvykle také mají velké břicho, protože prý milují domácí klobásy a selské pivo. Jejich velikost se liší – trollové mohou být obrovští jako obři, ale i trpasličího vzrůstu. Mnohdy mají k lidem a lidským výtvorům nepřátelský postoj, někteří se dokonce projevují jako šamani.

Staré legendy

Díky norským vysokým horám, hlubokým fjordům, rozsáhlým lesům a temným zimním nocím lze snadno vypozorovat souvislost s nadpřirozenem. Cokoli lidé nechápou, potřebují tak či onak vysvětlit – a trollové byli stejně dobrým vysvětlením jako všechno ostatní. Staří Norové vyprávěli rovněž i o zvláštním druhu trollů, kteří se převtělují do krásných ženských bytostí, podobně jako bludičky, které svádějí mladíky do bažin. Může se prý jednat též o mužské postavy, které lákají dívky do svých pastí stejně, jako to dělají i naši vodníci.

Tradičně žijící venkované stále udržují zvyky, které spočívají v obdarovávání trollů po štědrovečerní večeři. Trollové dali vzniknout i jménu divokého kraje západního Norska, Trollsteg, který nabízí řadu trollích figur. I téměř opuštěná krajina Trollheim ve středním Norsku je podle představ starších generací obydlena trolly.

V roce 1841 začali dva Norové, Peer Christian Asbjernsen a Jørgen Moe, shromažďovat a zaznamenávat pověsti a pohádky o trollech. Některé prvky z těchto příběhů využili dramatikové jako Ibsen a Bjørnson, například v Ibsenově Peer Gyntovi. Norský malíř Theodor Kitteksen ilustroval tyto pohádky a od té doby se utvářela představa o vzhledu trollů. Zároveň se mu podařilo lidem ukázat trolly jako bytosti s alespoň nějakými kladnými lidskými vlastnostmi, což vzbudilo více sympatií k těmto jinak nevábným mytologickým postavám.

Dřevěné podobizny

Pro ztvárnění trollů, ať už drobných nebo obrovských, se většinou používá dřevo. Lidoví umělci často vyřezávají figurky z přírodních materiálů. Větší trolly pak najdeme na skalách nebo podstavcích; největší z nich se nachází v olympijském a národopisném středisku v Lillehammeru. Menší figurky jsou k vidění na rozcestích, u chat nebo ve výlohách obchodů se suvenýry, přičemž mnohé z nich se blíží kýči. Lidé si obvykle vybírají ty, které vypadají přátelsky, neboť máme kolem sebe dostatek postav s nepříjemným vzhledem a chováním.

Dalším důvodem pro vznik těchto mytických postav je obecná touha po spravedlnosti a víra, že dobro zvítězí nad zlem, jak bývá zvykem v pohádkách. „Nevíme přesně, kdy a kde to začalo, nicméně je najdete v naší vypravěčské tradici a najdete je i v prvních písemných pramenech, ságách, ze středověku. Nevíme, jak staré jsou v představách lidí, ale je to staré,” říká Ane Ohrviková, profesorka kulturní historie a muzeologie na univerzitě v Oslu. O těchto mytologických bytostech toho ví víc než většina ostatních.

„Trollové jsou spíše fantazijní postavou než čímkoli jiným, ale mnozí zastávali představu, že přírodu obývají různé druhy tvorů a že lidé žijí po boku těchto tvorů, kteří jsou více či méně viditelní a více či méně nebezpeční. Někteří z nich jsou spíše fantazijní a jsou součástí fantazie. Jiní byli skutečnější a lidé se proti nim možná trochu chránili.”

autor: Petr Matura
foto: Pixabay


Štítky: , , , , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit