Muž či žena ve zdobených šatech, maskou či čelenkou na hlavě. Bubnující na bubny za doprovodu tajemného zaříkávání. Takhle může vypadat šaman, i když nemusí tomu tak být ve všech etnikách.
Slovo samotné pochází zřejmě ze sibiřské tunguzštiny, v níž označuje člověka, který je ,,vzrušený, dojatý nebo rozhněvaný“. Přeměnou stavu vědomí navazují šamani spojení s duchy tím způsobem, že se přivádějí do transu. V něm je jejich duše schopna zesnulé vyhledávat. V praxi vždy šamani využívali mimosmyslové vnímání. Dokázali léčit nemocné, vykládat sny, předpovídat budoucnost i ovlivňovat počasí. Tento duchovní systém sahá až hluboko do doby kamenné. Ve společnostech paleolitických sběračů a lovců byla patrně jedním z pramenů šamanovi moci prý i schopnost proměnit se v dravé zvíře.
Této role se mohou zhostit i příslušnice něžného pohlaví. Své schopnosti mohou zdědit, ale častěji je získávají díky vizionářským vnuknutím ve snu, během závažného onemocnění nebo silného duševního vypětí, které téměř zázrakem překonají.
Šamanismus
Tento pojem je vnímán jako souhrn mystických, magických, náboženských, mytologických představ a rituálních praktik. Je známý v mnoha kulturách po celém světě. Šaman mívá ve své komunitě významnou pozici jakožto prostředníka mezi lidmi a světem duchů, případně bohů. Zároveň může zastávat i roli léčitele, věštce nebo dokonce psychopompa (,,průvodce duší“), jehož úkolem je doprovázet duše zesnulých do posmrtného života. Právě kvůli schopnosti komunikovat se světem mrtvých. Všechny šamanské kultury vycházejí z předpokladu, že je vesmír plný bohů – duchů, kteří běžně vstupují do kontaktu s lidmi.
Pojem šaman může být chápán také jako předstupeň kněze, neboli obětníka, protože při některých rituálech, zejména pohřbech nebo oslavách sklizní, prováděl často i obětní obřady. Andská oblast či Amazonie jsou v tomto smyslu dodnes živé, a také severoameričtí indiáni stále velice uctívají své šamany.
Trans
Prostředky k dosažení změněného stavu vědomí může být například půst, intenzivní koncentrace, bubnování, požití určitých rostlin, zpěv, tanec. Často za mohutného povzbuzování účastníků slavnosti, někdy až do té míry, že může dojít k divokému šílení, případně i k ,,posednutí“. V mnoha společnostech je právě toto privilegiem pro vyhrazené šamany, kteří své soukmenovce obvykle přesvědčují, že z nich právě tímto způsobem promlouvá autorita bohů.
I zpěv hraje významnou roli zejména v šamanském léčitelství. V mnoha starobylých kulturách zajišťoval spojení mezi bohy a lidmi právě zvuk. Ať v podobě písní, rytmického bubnování nebo naslouchání původním hlasům přírody.
Údajně po cestách do stavu transu člověk nakonec vejde do království duchů, duší i bohů. Stávají se tak v podstatě mostem mezi skutečností všední a posvátnou. Obvykle věří, že právě oni jsou vyvolení pro lid, a mají svou významnou úlohu.
autor: Petr Matura
foto: 123rf.com, pixabay.com
Štítky: duchové, duše, kmeny, kultura, léčitelství, šaman, šamanismus, trans
Sdílet na Facebooku
