Spisovatel sci-fi Ray Bradbury ve své povídce popsal svět zničený jadernou válkou. Někteří v ní dnes vidí děsivou předpověď.
Ray Bradbury (1920–2012) skutečně předpověděl řadu věcí, které se později staly realitou, například ploché obrazovky, bezdrátová sluchátka, mánii krátkých videí ničících pozornost nebo bankomaty. Nakonec se jeho vize dotkla i chytrých domácností. Už v roce 1934 publikoval časopis Popular Mechanics průlomový článek „Elektrický domov budoucnosti“. Když pak Bradbury psal svůj text, celá Amerika se bavila televizním seriálem Married to Joan, v němž postele vyjížděly ze zdí a kuchyně připravovaly snídani samy. Bradburyho genialita ale spočívala v něčem jiném. Nezesměšňoval tyto představy jako ostatní. Dokázal si představit svět, kde všechny tyto technologie existují… bez lidí.
Dokážou spisovatelé předpovědět budoucnost?
Jedním z nejvýraznějších příkladů bývá předpověď objevu měsíců planety Mars, kterou měl učinit Jonathan Swift (1667–1745). Jeho román Gulliverovy cesty vyšel v roce 1726 a marťanské satelity byly objeveny až roku 1877. Swift navíc popsal nejen jejich počet, tedy dva, ale údajně uvedl i poměrně přesné údaje o jejich drahách.
Tento příběh dodnes patří k nejzajímavějším záhadám na pomezí literatury a astronomie. Objevily se dokonce spekulace, že Swift mohl čerpat z nějakého tajného objevu. To je však velmi nepravděpodobné – měsíce Marsu nebylo možné pozorovat dalekohledy 18. století.
Titan, který předběhl Titanic
V roce 1898 popsal spisovatel Morgan Robertson (1861–1915) ve svém románu Futility srážku obrovské lodi Titan s ledovcem. Podobnost s katastrofou lodi Titanic z roku 1912 je dodnes fascinující. Shodují se nejen základní okolnosti, ale i řada detailů, které v době napsání románu ještě nemohly být známy.
Wells a předpověď světové války
V eseji Tvar budoucnosti z roku 1933 uvedl H. G. Wells (1866–1946) datum začátku světové války, a to leden 1940. Zmýlil se jen o několik měsíců. Německo pod vedením Adolfa Hitlera napadlo Polsko v září 1939 a tím odstartovalo druhou světovou válku.
Heinlein a atomová bomba
Robert Heinlein (1907–1988) ve své knize Špatné rozhodnutí z roku 1941 napsal, že válka skončí prvním použitím jaderných zbraní v roce 1945. V době, kdy kniha vznikala, o atomové bombě hovořili především autoři fantastiky a bulvární novináři. O čtyři roky později však svět skutečně vstoupil do atomového věku.
autor: – skm –
foto: Pexels, AI
Štítky: budoucnost, jaderná válka, povídka Bude jemný déšť, proroctví, Ray Bradbury, sci-fi, spisovatel
Sdílet na Facebooku
