Pod vrstvami zeminy nedaleko legendárního Artemidina chrámu v tureckém Efezu čekal objev, který odborníky překvapil hned několikrát.
V nenápadném kamenném hrobu totiž spočívala dvě novorozeňata, která s velkou pravděpodobností byla dvojčaty. Ještě zajímavější je skutečnost, že jedno z nich mělo vzácnou vrozenou anomálii, a to nadpočetné krční žebro. Nález pochází z období střední Byzance a jeho stáří archeologové odhadují na přibližně 1 200 let. Přestože podobných dětských pohřbů bylo v minulosti objeveno více, tento případ je zcela výjimečný. Kombinuje totiž několik mimořádně vzácných okolností, které mohou přinést nové poznatky o životě, zdravotním stavu i pohřebních zvyklostech tehdejší společnosti.
Hrob byl na místě, kde by ho nikdo nečekal
Největší překvapení čekalo vědce už při samotném objevu. Hrob totiž neležel na běžném pohřebišti, ale v prostoru bývalé římské latríny. Ta byla součástí rozsáhlého komplexu poblíž odeonu – stavby určené pro hudební vystoupení a veřejná shromáždění – v posvátné oblasti slavného Artemidina chrámu.
Latrína přitom byla už dávno mimo provoz. V jejím starém odpadním kanálu vznikla kamenná hrobka, do níž byla dvě maličká tělíčka uložena vedle sebe. Přestože může podobné místo působit neuctivě, archeologové jsou přesvědčeni o opaku. Pečlivě vystavěná kamenná schránka totiž naznačuje, že rodina chtěla dětem dopřát důstojný pohřeb. Nešlo o náhodné odložení ostatků, ale o promyšlený akt posledního rozloučení.
Zemřely ještě před tím, než skutečně začaly žít
Analýza kosterních pozůstatků ukázala, že děti se pravděpodobně narodily předčasně. Odborníci odhadují jejich stáří na přibližně 33. až 34. týden těhotenství, tedy zhruba sedm a půl měsíce od početí. V době, kdy moderní medicína neexistovala, byly šance takto nezralých novorozenců na přežití minimální. Předčasné porody představovaly jednu z nejčastějších příčin úmrtí kojenců a vysoká byla také úmrtnost rodiček. Skutečnost, že obě děti zemřely ve stejném vývojovém stádiu a byly pohřbeny těsně vedle sebe, vede vědce k domněnce, že šlo o dvojčata. Definitivní potvrzení by však mohla přinést až budoucí analýza DNA.
Při podrobném zkoumání kostí si bioarcheologové všimli zvláštní anatomické odchylky. Jedno z dětí mělo takzvané nadpočetné krční žebro – kost navíc, která vyrůstá v oblasti krku. Tato vrozená zvláštnost se dnes vyskytuje přibližně u jednoho procenta populace a mnoho lidí o ní celý život vůbec neví. Ve většině případů totiž nezpůsobuje žádné zdravotní potíže. U novorozenců však může být situace jiná. Výzkumy naznačují, že výskyt krčních žeber bývá častější u dětí s poruchami embryonálního vývoje. Souvisí především s geny Hox, které řídí správné formování jednotlivých částí lidského těla během vývoje plodu.
Právě narušení jejich funkce může zvýšit riziko předčasného porodu, narození mrtvého dítěte nebo úmrtí krátce po porodu. Archeologové proto považují tento nález za mimořádně cenný i z lékařského hlediska. Podle autorů studie navíc dosud nebyl v archeologických pramenech popsán případ dvojčat, u nichž by byla tato kosterní anomálie zaznamenána.
Proč nebyly pohřbeny na hřbitově a co se stalo jejich matce?
Jednou z největších záhad zůstává samotné místo posledního odpočinku. V byzantském období se většina zesnulých pohřbívala na vyhrazených hřbitovech. Dvojčata však skončila mimo ně. Odborníci předpokládají, že důvodem mohl být jejich věk i okolnosti úmrtí. Pokud děti zemřely bezprostředně po narození nebo ještě před křtem, mohly se na ně vztahovat odlišná pravidla pohřbívání. Rodina tak zřejmě hledala způsob, jak skloubit tehdejší křesťanské tradice s místními zvyklostmi. Pečlivě vytvořená hrobka zároveň ukazuje, že rodiče své děti neopustili ani po smrti. Naopak se jim snažili zajistit bezpečné místo odpočinku, byť mimo běžné pohřebiště.
Archeologové pátrali také po stopách matky, žádné však nenašli. Není proto jasné, zda porod přežila, nebo zemřela společně se svými dětmi. Ve středověku patřily komplikace při porodu mezi nejčastější příčiny úmrtí žen. Bez moderní lékařské péče představovalo těhotenství značné riziko a porod dvojčat byl ještě nebezpečnější. Absence matčina hrobu proto nemusí znamenat, že přežila. Je možné, že byla pohřbena na jiném místě nebo že se její ostatky jednoduše nedochovaly.
autor: Zuzana P.
foto: Pexels
Štítky: anomálie, Artemidin chrám, člověk, dvojčata, historie, hrob, záhada, žebro
Sdílet na Facebooku
