Moderní člověk není potomkem jediné vývojové linie. Nová studie odhalila, že v DNA se ukrývají stopy dvou neznámých vyhynulých lidských populací.
Lidská evoluce se dlouho považovala za poměrně přehledný příběh. Nové poznatky ale ukazují, že naši předkové se opakovaně setkávali a křížili s dalšími lidskými druhy. Výzkum zveřejněný v časopise Science nyní odhalil důkazy o existenci dvou dosud neznámých „duchovních“ linií – vyhynulých populací, jejichž genetické dědictví dodnes přetrvává v DNA současných lidí. Vědci už dříve prokázali, že se Homo sapiens křížil s neandertálci i denisovany. Lidé mimo Afriku mají běžně jedno až dvě procenta neandertálské DNA, zatímco obyvatelé Oceánie nesou také genetické stopy denisovanů. Nová studie ale naznačuje, že tím seznam našich dávných příbuzných nekončí.
Genom odhalil neznámé předky
Výzkumníci analyzovali více než 500 kompletních genomů lidí z celého světa. Pomocí nové metody dokázali sledovat původ jednotlivých úseků DNA, aniž by potřebovali fosilie se zachovaným genetickým materiálem. Právě díky tomu odhalili genetické sekvence pocházející z dosud neznámých lidských populací.
První objevená linie se našla u všech dnešních lidí. Podle vědců se od předků moderního člověka oddělila asi před 800 tisíci lety, tedy přibližně ve stejné době jako neandertálci a denisované. Ke křížení s našimi předky mělo dojít v Africe před více než 50 tisíci lety, ještě před migrací Homo sapiens do zbytku světa. Tato genetická stopa dnes tvoří zhruba 0,5 až 1 procento lidského genomu. Jedním z kandidátů na tuto záhadnou populaci je druh Homo heidelbergensis, který žil v Africe i Evropě před stovkami tisíc let. Přímé důkazy ale zatím chybí.
Druhá linie je stará téměř dva miliony let
Ještě větší překvapení přinesl druhý objev. U obyvatel Oceánie našli vědci nepatrné množství DNA pocházející z takzvané superarchaické linie, která se od našich předků oddělila přibližně před 1,8 milionu let. Odborníci se domnívají, že by mohlo jít o genetické dědictví druhu Homo erectus, jednoho z nejúspěšnějších lidských předků.
Zajímavé je, že nově objevené genetické úseky se často nacházejí v oblastech genomu spojených s imunitou a metabolismem. To naznačuje, že křížení s jinými lidskými druhy mohlo našim předkům pomoci lépe se přizpůsobit novým nemocem i změnám prostředí.
Evoluce připomíná spíše síť než rodokmen
Studie tak potvrzuje, že lidská evoluce není jen jednoduchým rodokmenem, ale složitou sítí různých populací, které se po statisíce let vzájemně ovlivňovaly. Vědci navíc věří, že podobných „duchovních“ linií může existovat ještě více a jejich stopy stále čekají na objevení v naší vlastní DNA. Každý nový genetický výzkum tak přepisuje příběh lidského původu a ukazuje, že naše minulost byla mnohem pestřejší, než jsme si ještě před několika lety dokázali představit.
autor: Zuzana P.
Foto: Pexels
Štítky: civilizace, člověk, DNA, evoluce, linie, studie, vyhynulá populace, vývoj
Sdílet na Facebooku
