Zuby moudrosti vypadají jako biologické selhání. U některých lidí přicházejí tyto „zvláštní“ zuby klidně, zatímco u jiných dramaticky.
Věda naznačuje, že tyto zuby jsou pozůstatkem něčeho, co evoluce dávno ukončila. Během dětství se naše trvalé zuby objevují postupně, počínaje prvním molárem a řezáky, ve věku 6 až 9 let. V časné adolescenci naroste většina zubů, s výjimkou třetího moláru (M3s), který se obvykle objevuje mezi 17 a 24 lety. Pokud není dostatek místa, zuby moudrosti jsou poškozené nebo nejsou schopny správně proniknout z dásně.
Do doby, než pokročila chirurgie, lidé na postižení zubů moudrosti M3 umírali. Ti, kteří neměli problém se zuby, předávali geny se sníženým počtem zubů budoucím generacím. Lidé s postiženými zuby dnes přežívají díky chirurgům a tak přispívají do genofondu. Ale poslední desetiletí výzkumu zpochybnilo toto vysvětlení. Mnoho vědců nyní tvrdí, že problémy třetího moláru vycházejí ze skutečnosti, že jsme v dětství jedli měkčí jídla, což bylo umožněno díky zemědělství a industrializaci.
Jak je to možné?
Ve srovnání se stravou, kterou jí lovci, jsou zemědělsky zpracované potraviny daleko jemnější a měkčí. Vzpomeňte si na kaši a opečené brambory a porovnejte je s divokým ovocem a pečeným masem. Tvrdá jídla v dětství stimulují růst čelistí, což v ústech vytvoří prostor pro nárůst tří stoliček. Měkká jídla nevyžadují takové úsilí při žvýkání, aby se maximalizoval růstový potenciál čelisti.
Podle tohoto pohledu tedy zuby moudrosti nejsou evolučním problémem, ale vývojovým problémem. Zděděné geny ne zcela diktují osud zubů moudrosti. Největší dopad mají spíše dětská výživa a žvýkací návyky. Stejně jako všechny opice, i lidští předci měli sadu 32 zubů: dva řezáky, jeden špičák, dva zuby třenové (premoláry) a tři stoličky, které se nachází na obou stranách našich horních a dolních čelistí.
Dnes lidé mohou nebo nemusí mít zadní stoličky. Odhaduje se, že na celém světě chybí jeden nebo více zubů moudrosti přibližně u 22 procent lidí a postiženo tímto problémem je 24 % populace. Na druhou stranu více než polovina lidí má normální, fungující zuby moudrosti. Před několika miliony let měli naši předkové hominidé obrovské zadní zuby. U Australopitheků (před 2–4 miliony let) byly stoličky s žvýkacím povrchem přibližně dvakrát větší než naše dnes – a to i přesto, že tato stvoření byla vysoká pouze 90 až 120 cm a jejich lebky byly menší než 30 cm.
autor: – skm –
foto: Pexels
Štítky: anatomie, chrup, člověk, evoluce, ústa, zub, zuby moudrosti
Sdílet na Facebooku
