Známe to všichni. Máme něco dělat a místo toho hledáme jakékoli lenošivé způsoby, jak se tomu vyhnout. Prokrastinace se dá však odbourat, zjistěte vše, co potřebujete vědět.
Blíží se nám nový rok, což značí pro mnoho lidí nový začátek a motivuje je k odbourání různých špatných návyků. Některých se zbavuje poměrně snadno, jiných hůře. Prokrastinace patří do té druhé skupiny, protože k ní člověk sklouzne zkrátka opravdu snadno. Ať už máte dodělat nějakou část práce, odeslat pouhý e-mail, nebo chcete jít běhat. Někdy se jakýkoli úkon může zdát v danou chvíli extrémně náročný. Člověk proto často volí jednu ze dvou variant – odsune činnost na později, nebo k ní ani nikdy nedojde. Co tedy udělat pro změnu?
Zajímavé je, že se lidé většinou nevyhýbají úkoly jako takovému, ale podvědomě určité emoci, s níž je úkol spojený. Představte si názorný příklad. Čeká vás psaní eseje, ale donutit se vytvořit vůbec první řádky je těžké. Může se u vás spustit lavina pochybností. Když stojíte tváří v tvář otázce nebo tématu, o kterém chcete psát, nedostatek přímých pokynů může vyvolat strach, že to neuděláte správně, nebo obavy z toho, co se stane, pokud to pokazíte. Prokrastinace je v tu chvíli snadným útěkem před těmito strachy.
Prokrastinace souvisí s mozkem
Chroničtí prokrastinátoři se většinou snaží zvládat a regulovat své emoce. Během studie mozku z roku 2021 bylo zjištěno, že vysokoškoláci s vyšším objemem šedé hmoty v levé dorzolaterální prefrontální kůře, což je oblast spojená se sebekontrolou, byli méně náchylní k prokrastinaci než jejich vrstevníci. Čím více nervových spojení bylo mezi touto částí mozku a frontálními oblastmi, tím lépe si vedli studenti v regulaci emocí, zaměřovali se na dlouhodobé výhody a drželi se svých úkolů. Lidé s menším spojením volili spíše prokrastinaci.
Studie z roku 2018 ukázala, že centrum detekce v mozku, tzv. amygdala, bývá větší a citlivější u lidí, kteří prokrastinují. Byť jde o maličkost jako je vyřízení e-mailu, může být předpokládané nepohodlí tak děsivé, že nutkání vyhnout se tomu může převážit všechny úvahy o důsledcích nedokončení úkolu. Čím méně spojení spojení existovalo mezi amygdalou a další oblastní mozku zvanou dorzální přední cingulární kůra, která určuje naši reakci na vnímané hrozby, tím spíše lidé věci odkládali, alespoň podle studie.
Stejně ale jako i jiné lidské vlastnosti, má i prokrastinace určitý biologický základ. Je spojena s impulzivitou na genetické úrovni a může být dědičnou vlastností. Nicméně to neznamená, že s tím nejde nic dělat. Je to jen jednoduchá a rychlá volba, jak se s něčím vyrovnat, i když je to vyhýbavý způsob. Pokud to ale děláme často, budeme cítit větší a větší tlak, protože nedokončené úkoly se začnou kupit a spouští se začarovaný kruh.
Co s tím?
Naštěstí pro nás lenošící, není to neřešitelné. Musíte se naučit se zvládat negativní emoce, což poté pomůže snížit dobu, kdy prokrastinujeme. Pokud cítíme, že máme touhu se opět něčemu vyhnout, pozastavte se, udělejte krok zpět a zamyslete se nad tím, co přesně obavy vyvolalo a proč se něčemu chcete vyhnout. Při psaní vysokoškolské eseje nebo plnění pracovního úkonu může pomoci určení, o jaký úkol jde, případně rozdělit si ho na několik menších, lépe pro nás zvládnutelných. Také můžete v úkolu najít určitý smysl a odměnit se za jeho splnění.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: člověk, lenost, mozek, mysl, odpovědnost, předsevzetí, prokrastinace, vyhýbání se, výzkum
Sdílet na Facebooku
