Patří mezi nejtemnější kapitoly australské historie. Krátce po příjezdu prvních britských kolonistů zasáhla domorodce ničivá epidemie neštovic.
Ta během několika let změnila osud celého kontinentu. Více než dvě století se historici přeli o to, odkud se smrtící nemoc vlastně vzala. Nová vědecká studie nyní přináší dosud nejpřesvědčivější vysvětlení. Podle výzkumu zveřejněného v prestižním časopise Nature Human Behaviour se nákaza s největší pravděpodobností dostala do Austrálie spolu s britskou První flotilou, která dorazila na kontinent v roce 1788. Zásadní roli mohly sehrát nenápadné skleněné lahvičky obsahující sušené strupy neštovic – tehdejší prostředek používaný k takzvané variolaci, tedy předchůdci moderního očkování.
Epidemie, která změnila dějiny
Neštovice patřily po staletí mezi nejnebezpečnější infekční choroby na světě. Ještě před vynálezem vakcíny Edwardem Jennerem lékaři používali metodu, při níž se lidem aplikoval materiál odebraný z puchýřů nemocných. Cílem bylo vyvolat mírnější průběh nemoci a získat určitou imunitu.
Právě takové lahvičky podle vědců vezli na palubách britských lodí i lékaři doprovázející kolonisty. Dlouhou dobu se přitom předpokládalo, že virus nemohl přežít osmiměsíční plavbu z Anglie do Austrálie. Nová analýza ale ukazuje, že zásoby mohly být během cesty jednoduše doplněny při zastávkách v Rio de Janeiru nebo v Kapském Městě, odkud zbývalo do Austrálie už jen několik měsíců plavby. To výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že infekční materiál zůstal životaschopný až do připlutí k australským břehům.
Počítačové modely vyvrátily dlouholetou teorii
Po desetiletí byla populární jiná hypotéza. Podle ní měly neštovice dorazit do Austrálie ze severu prostřednictvím obchodníků a rybářů z oblasti dnešní Indonésie, kteří pravidelně navštěvovali severní pobřeží kontinentu. Nová studie však tuto představu zpochybňuje. Výzkumníci vytvořili podrobné počítačové modely šíření nákazy a zjistili, že takový scénář prakticky nedává smysl.
Sever Austrálie totiž od oblasti dnešního Sydney oddělují tisíce kilometrů nehostinného vnitrozemí. V 18. století zde neexistovala síť osídlení ani dopravní spojení, které by umožnilo rychlé šíření vysoce nakažlivé choroby přes celý kontinent. Naopak simulace ukázaly, že pokud epidemie vznikla v okolí Port Jacksonu, kde se usadila První flotila, odpovídá její další šíření historickým záznamům mnohem přesněji.
Smrt přišla krátce po příjezdu Britů
Když britské lodě připluly do Botany Bay a následně do Sydney Cove, neexistují žádné zprávy o tom, že by domorodé komunity v okolí trpěly neštovicemi. Teprve v následujících měsících a letech začaly přibývat zprávy o rozsáhlých epidemiích, které decimovaly celé vesnice. Nemoc byla pro původní obyvatele katastrofální. Neměli proti ní žádnou přirozenou imunitu, protože se s virem nikdy předtím nesetkali. Úmrtnost proto dosahovala děsivých hodnot.
Autoři studie odhadují, že epidemie mohla připravit o život přibližně 220 tisíc domorodých Australanů. Kromě lidských životů však znamenala i rozpad tradičních společností, ztrátu kulturních znalostí a oslabení komunit, které po tisíce let obývaly australský kontinent.
Otázka, zda byla nákaza rozšířena záměrně, patří mezi nejkontroverznější témata australské historie. Autoři nové studie ale upozorňují, že pro takové tvrzení neexistují přesvědčivé důkazy. Na konci 18. století totiž ještě lidstvo neznalo bakterie ani viry. Lékaři netušili, jak se infekční nemoci přesně přenášejí, a hygienická pravidla byla z dnešního pohledu velmi primitivní. Pokud byly na lodích skutečně uchovávány lahvičky s materiálem obsahujícím virus neštovic, mohlo dojít k náhodnému přenosu bez jakéhokoli úmyslu.
Austrálie možná nebyla tak řídce osídlená
Výzkumníci přišli ještě s jedním překvapivým zjištěním. Podle jejich dalších analýz bylo před příchodem Britů obyvatel Austrálie výrazně více, než se dlouhá desetiletí uvádělo. Starší historické práce často pracovaly s číslem kolem 300 tisíc domorodých obyvatel. Nové propočty ale naznačují, že ve skutečnosti mohlo na australském kontinentu žít až tři miliony lidí. Teoretická kapacita krajiny přitom podle archeologických dat mohla uživit dokonce kolem pěti milionů obyvatel.
Rozdíl je obrovský a podle vědců má jednoduché vysvětlení. První systematické odhady vznikaly až o více než sto let později, kdy už domorodé obyvatelstvo prošlo ničivými epidemiemi, násilnými střety s kolonisty i nuceným vysidlováním. Historické statistiky tak zachycovaly společnost, která byla už výrazně zdecimovaná.
autor: Zuzana P.
foto: Pexels, AI
Štítky: Austrálie, epidemie, historie, nemoc, neštovice, První flotila
Sdílet na Facebooku
