V posledních letech se stalo módou pořádat představení, kde jsou skutečné i smyšlené otravy zahraničních politiků, disidentů a také uprchlých agentů zvláštních služeb. Účel je jasný – nafouknutí mezinárodních skandálů a využít je v nátlaku na některé státy.
Je velmi zajímavé, jak se otrávené oběti někdy zázračně rychle zotaví a samotné skandály se ukáží jako komedie. Když ovšem nahlédneme do skutečné historie, zjistíme, že politické otravy změnili někdy život celých říší.
Čingischán: Pozor na sladké!
Jedním z nejbrutálnějších dobyvatelů světa byl bezesporu legendární Čingischán (1162? – 1227). Říše, kterou svého času vytvořil, se rozkládala na celém území Střední Asie, na většině Číny a Kyjevské Rusi. V roce 1206 byl Čingischán prohlášen vůdcem všech Mongolů. Shromáždil mocnou armádu a vydal se dobývat sousední národy.
V letech 1207 – 1215 si mongolský vládce zcela podmanil severní Čínu včetně Pekingu. Korea pak byla napadena v roce 1218. Začátkem roku 1221 padly Buchara, Kábul, Taškent a Samarkand pod nápory hord slavného Mongola.
Roku 1223 se na řece Kalce, která protéká východní Ukrajinou, odehrála slavná bitva vojsk Čingischána se sjednocenými slovanskými oddíly. Poté se jeho jízda přehnala přes Krym jako krvavá smršť, načež se bojovní Mongolové v roce 1227 vrátili do Číny, aby dobyli království Tangut.
Vzhledem k tomu, že není známo přesné datum Čingischánova narození, tak mu v tuto chvíli mohlo být něco mezi 72 a 80 lety. Přesto to byl stále poměrně silný, fyzicky zdravý muž.
Vládce království Tangut zase dobře věděl, že po invazi mongolských vojsk zbyla v kdysi kvetoucích zemích jen spálená spoušť. Král Mozhu chtěl zachránit své území před zkázou a poslal Čingischánovi drahé dárky, včetně mnoha orientálních sladkých lahůdek, které starý vládce miloval. Několik hodin po tomto vydatném jídle Čingischán zemřel.
Podle legendy před svou smrtí požádal své syny, aby potrestali krále Mozhu, díky kterému zemřel na následky otravy. Jeho přání bylo splněno. Císař království Tangut byl popraven, ale jeho země byla zachráněna před mongolskými hordami.
Alexandr Veliký: Lék nebo jed?
Mezi Evropany patří role předního dobyvatele světa Alexandru Velikému (356 – 323 př. n. l.). Ve dvaatřiceti letech se talentovanému vojevůdci podařilo vytvořit obrovskou říší, která dobyla Sýrii, Egypt, Médii, Lydii, Babylon, Persil, Baktrii, Sogdianu, Gandharu a část severní Indie. Území ovládané Alexandrem Velikým se rozkládalo od Dunaje po Indus. Stalo se největší říší starověkého světa. Vše ale jednou končí. Jestliže Čingischán ukončil svůj život jedem jako úctyhodný starý muž, pak byl Alexandr Veliký otráven ve dvaatřiceti letech – v rozkvětu života.
V roce 323 př. n. l. se armáda dobyvatele vrátila z tažení v Indii a zastavila se, aby si odpočinula v Babylonu. Když se helénská vojska blížila k městu, setkala se s chaldejskými kněžími, kteří prohlásili, že jejich božstvo Bel zakázalo Alexandrovi vstoupit do Babylonu, jinak zemře. Jenže Alexandr Veliký proroctví neuposlechl a do města triumfálně vstoupil.
Jednoho dne na hostině vypil Alexandr Veliký hodně vína a rozbolelo ho břicho. Bolesti jej mučily dva týdny, a poté zemřel. Okamžitě se začaly šířit zvěsti, že Alexandr Veliký byl otráven. Podezření padlo na jednu z jeho manželek, královského komorníka a také na nemanželského bratra Ptolemaia I. (367 – 283 př. n. l.), který si nárokoval korunu své příbuzného.
Podle publikace v časopise ,,Clinical Toxicology“ byla příčinou smrti Alexandra Velikého otrava jednou rostlinou – čemeřicí bílou. I přes vysoký obsah jedu se tato rostlina v některých případech používá jako lék, ale její předávkování může způsobit smrt.
Napoleon Bonaparte: Arsen po troškách
Posledním z velkých diktátorů minulých století, jehož smrt údajně pocházela z jedu, byl Napoleon Bonaparte (1769 – 1821). Poté, co francouzský císař uprchl z ostrova Elba a na sto dní se zmocnil moci v zemi, byl poražen a umístěn na ostrov Svatá Helena, odkud bylo téměř nemožné uniknout. Císař pobýval na tomto místě šest let, konkrétně od roku 1815 do roku 1821, kdy zemřel.
Měsíc po Napoleonově smrti zaplavily Paříž zvěsti o tom, že se údajně stal obětí otravy. Tato verze našla praktické potvrzení až v roce 1961, kdy zaměstnanci glasgowského oddělení soudního lékařství prozkoumali vlasy, které císaři v den jeho smrti sluha odstřihl z hlavy. Výsledky testů byly šokující. Množství arsenu ve vlasech Napoleona překročilo parametry přijatelné pro lidský život 13krát!
Navíc bylo přesně zjištěno, že jed se do těla Napoleona začal dostávat postupně v dávkách během posledních čtyř měsíců jeho pobytu na Svaté Heleně. O pár let později provedla další skupina badatelů opětovné zkoumání císařových vlasů, které plně potvrdilo první závěry. Otrava bývalého francouzského císaře arsenem je tedy prokázanou skutečností.
autor: – skm –
foto: pixabay.com (qimono),
commons.wikimedia.org
Štítky: Alexandr Veliký, Čingischán, dějiny, jed, Napoleon Bonaparte, otravy
Sdílet na Facebooku
