Nejspíše si jen těžko dokážete představit, jaké extrémní hlouposti lidé kdy udělali pro sázky za ubohých pár milionů.
Perlová večeře
Stalo se, že se Kleopatra (69–30 př. n. l.) pohádala se svým milencem, Markem Antoniem (83–30 př. n. l.), a došlo i na sázky. Královna tvrdila, že dokáže v jediném jídle pojmout bohatství celého národa. Na stole se mezi chody nenacházelo nic neobvyklého, a tak Markus se sázkou souhlasil s jistotou, že vyhraje. Kleopatra poté sundala své perlové náušnice a vhodila je do vína. Tam se v kyselém nápoji rozpustily a žena je mohla v klidu vypít, čímž vyhrála.
Řeznický trik
Ve městě Brighton uzavřeli dva Angličané v 18. století zajímavou sázku. Prvním byl řezník a druhým mladý aristokrat. Řezník Bullock pozval hraběte Barrymora, aby si spolu zasoutěžili v běhu, ačkoli byl sám trochu tělnatý. Dráha byla dlouhá 100 metrů a hrabě si byl jist svou výhrou, kterou měla být částka odpovídající celé hodnotě řeznického podniku. Aristokrat proto souhlasil s tím, že si řezník vybere místo závodu a vyhradí si i 35metrový náskok. Běh se odehrál v nejužší ulici Black Lion Lane. A tak, když hrabě dohonil řezníka, neměl žádný prostor, aby ho předběhnul. Hrabě zaplatil řezníkovi celou částku a uznal porážku a chytrost sázky.
Znalec žen
Honoré de Balzac (1799–1850) byl samozřejmě slavný spisovatel0 a o tomto příběhu se tvrdí, že je pravdivý. Jednoho dne se Balzac procházel s kamarádem parkem a uviděli dvě ženy – blondýnku s krásným tělem a hubenou brunetku s neohrabanými pohyby. Druhá měla na hlavě zvláštní čepici a blondýnka měla „skutečně pařížskou chůzi”. Balzac navrhl sázku, která spočívala v realitě jeho předpokladů. Stanovil, že blondýnka je rodilá Francouzka, nemá děti a žije si krásný život, a brunetka snad pracuje jako hospodyně, vychovává dítě, které omylem předčasně porodila a dala babičce, a stále sotva vydělává. Výhrou sázky byla večeře v drahé restauraci, ale Balzac se spletl. Tak se ukázalo, že blondýnka je vdaná, má německou krev také dvě děti. Co se týče brunetky, dívka je Francouzka a pracuje jako herečka. Tak dal Balzac svému příteli drahou večeři.
Měsíční sázka
Přistání Neila Armstronga (1930–2012) na Měsíci bylo ve světě skutečně významnou událostí, ale vytvořila základ zajímavé kontroverze. Brit jménem David Threlfall 9 let před slavným datem, tedy v roce 1960, šel do sázkových kanceláří s 10 librami v kapse. To bylo v té době hodně peněz. Davidovým jediným nápadem bylo vsadit na cestu člověka na Měsíc během příštích 10 let. Takže sázka bookmakerů byla 1 ku 1000, a když do konce sázky zbýval rok, stal se zázrak. Threlfall si za výtěžek koupil sportovní vůz. Ale o rok později mu auto způsobilo smrt, když havaroval.
Cesta kolem světa od Julese Verna
Jules Verne (1828–1905) napsal román „Cesta kolem světa za 80 dní”, ve kterém jeho hrdina Phileas Fogg dokázal nemožné. Ale byli lidé, kteří zkusili stejné štěstí. Americká novinářka Nellie Blyová tak v roce 1889 překonala Foggův rekord, když vyzvala k sázce svého šéfa, kterým byl světově proslulý Joseph Pulitzer (1847–1911). Ten stanovil cestu po stejné trase, popsané Julesem Vernem. Novinářka bude mít v kapse 200 liber a s sebou jen malý kufr. Do stejného dobrodružství přitom vrhl svého zaměstnance i magazín Cosmopolitan. Sázka tedy byla, čí pracovník pojede nejrychleji. Cesta
Nellie začala v listopadu 1889 na lodi Augusta Victoria, dívka sdělila vše, co se stalo, pomocí telegramů. A v této době čtenáři uzavírali sázky ohledně cesty. Když Nellie přežila bouři v Tichém oceánu a ocitla se na druhé straně, pokračovala v cestě osobním vlakem. Nellie dorazila do USA 21. ledna, což je 8 dní před plánovaným termínem. Co se týče novinářky z Cosmopolitanu, ta byla ještě v Atlantiku a už se smířila s porážkou.
autor: – skm –
foto: Pixabay
Štítky: bohatství, cesta kolem světa, cesta na Měsíc, historie, Jules Verne, Kleopatra, perla, sázky