Kde se vzal apríl

Dneska máme 1. dubna, tedy „první apríl“, o kterém historici stále neznají přesný původ této tradice. Existuje několik teorií.

Tradice může navazovat na starořímský svátek Hilaria, oslavovaný koncem března na počest bohyně Kybelé, kdy lidé nosili masky a napodobovali se navzájem. V Íránu se podobný svátek Sizdah Bedar slaví již tisíce let (tradičně 13. den po perském Novém roce). V předkřesťanských dobách to bylo ještě výraznější. Věřilo se, že v tento den se probouzí zlý a nervózní domácí skřítek. Aby ho uklidnili, lidé se oblékali do směšných šatů a hráli si na blázna. Navíc humor byl tehdy docela krutý. Bylo považováno za normální zavolat člena rodiny, a když na oplátku vystrčil hlavu, dát mu pořádnou ránu rukojetí sekery za smíchu okolí.

Například v mnoha zemích se jarní rovnodennost slavila slavnostmi, vtipy a veselými žertíky. Jiná teorie tvrdí, že to vše pramení z přechodu na gregoriánský kalendář. Král Karel IX. v roce 1564 přesunul oslavy Nového roku z konce března (kdy se slavil příchod jara) na 1. ledna. Lidé, kteří o změně nevěděli nebo ji odmítali, dál slavili v dubnu. Ti, kteří rychle přijali nový kalendář, si dělali kruté vtipy o „starověrcích“, kteří nadále slavili svátky podle starého kalendáře.

Apríl v českém prostředí a pověry

V českém prostředí byl 1. duben historicky považován za nešťastný den. Podle pověry se v tento den Jidáš oběsil a ďábel byl svržen do pekla. Lidé věřili, že nářadí vyrobené v tento den přináší smůlu.

Apríl v Rusku a první velké žerty

V Rusku se svátek uchytil díky Petru Velikému, který zbožňoval žertíky. První hromadný aprílový žert se konal v Moskvě v roce 1703 – městští hlasatelé zvali všechny na „neslýchané představení, kde muž údajně leze do hrdla prázdné lahve od vodky“. Divadlo bylo plné, ale místo triku diváci viděli ceduli: „Apríl – nikomu nevěřte“. Kníže Menšikov Petrovi poradil, aby „kvůli velkému smíchu“ zamkl dveře divadla a křičel „hoří!“. Císař to však odmítl.

Historické aprílové mystifikace

Nejstarší zdokumentovaný případ se stal v Londýně v roce 1698. Tehdy si měšťané rozdávali pozvání, aby v poledne přišli do londýnského Toweru a viděli bílé lvy omývané v příkopu. V určený čas se dostavily davy lidí, a když si uvědomily, že tam žádní lvi nejsou, začaly město ničit a nakonec dostaly od stráží tvrdý výprask.

V jiném anglickém městě, Gothamu, obyvatelé zinscenovali pro krále Jana celou podívanou, aby se vyhnuli placení daní na „královské cestě“. Začali hromadně napodobovat šílenství – pokoušeli se utopit úhoře v rybníku, zavírali ptáky do stodol bez střechy, ukazovali zadky Slunci a kutáleli sýry z kopců. Když král viděl tuto hloupost, rozhodl se vyhnout území „bláznů“.

Apríl ve světě

Ve Skotsku se svátek nazývá „Lov kukaček“ – oběť dostane dopis a je požádána, aby ho urychleně doručila adresátovi. Uvnitř stojí: „Nesměj se, neusmívej se, jen něco dopiš a pošli toho idiota pryč.“ Chudák tak může být posílán v kruzích celé hodiny.

V Anglii je důležité provést žert před polednem – pokud někomu uděláte žert po 12:00, sami se stáváte „aprílovým bláznem“.

Ve Švédsku byl svátek natolik populární, že novináři směli publikovat smyšlené zprávy (například jak změnit černobílou televizi na barevnou pomocí nylonové punčochy), pokud bylo jasné datum.

Apríl v moderních médiích

Moderní média nezůstala pozadu. V roce 1985 publikoval Sports Illustrated článek o hráči, který se údajně narodil na Sibiři, naučil se kopat v tibetském klášteře a dokázal vystřelit míč rychlostí 270 km/h.

V roce 1975 v Austrálii oznámila televize přechod na „metrický čas“ se 100sekundovými minutami a 20hodinovým dnem.

Roku 1988 sovětské noviny Izvestija informovaly, že Diego Maradona přestupuje do Spartaku Moskva za 6 milionů dolarů – zprávu převzala i agentura Associated Press.

V roce 1996 oznámila společnost Taco Bell, že koupila Zvon svobody, aby pomohla splatit státní dluh USA, což vyvolalo vlnu pobouření.

Alternativa k aprílu: Svátek neviňátek

Ve Španělsku a Latinské Americe se 1. duben neslaví. Místo toho se tam slaví 28. prosinec – Día de los Santos Inocentes (Svátek Svatých neviňátek).

Svátek má kořeny v křesťanské tradici a připomíná biblický příběh o králi Herodovi, který nechal v Betlémě vyvraždit všechny chlapce mladší dvou let. Postupem času se tragický význam proměnil v den žertů.

Slovo „inocente“ (nevinný) dnes označuje někoho důvěřivého – a právě takového člověka je snadné „napálit“.

autor. – skm –
foto: Pixabay