Materialisticky založení vědci tvrdí, že je naše smrt konečnou stanicí. Jenže existují stovky příběhů, které tento zdánlivě logický předpoklad vyvracejí! Je tedy možný návrat z říše mrtvých?
Nebe nad východní Anglií zakryla 7. prosince 1918 hustá mlha, která jako ďáblův chřtán obklopila letící dvouplošník Soptwith Camel. Jeho vojenský pilot – teprve osmnáctiletý poručík David McConnell, se však rozhodl pokračovat v letu nad cílovou ranvej Tadcaster airfield. Na této přistávací ploše měl mladík ponechat svou stíhačku, a poté se vrátit jiným strojem.
Velmi brzký návrat
Zpět na domovské Scamptonské polní letiště měl McDonnell odletět jiným letounem tak, aby ještě stihl tradiční čaj o páté. Jenže návrat mladého vojáka se uskutečnil trochu jinak, než bývá obvyklé!
Ručičky hodin ukazovaly přibližně 15.25, když důstojník Larkin spatřil přicházet svého kamaráda McConnella. Britský letec později popsal, jak byl udiven brzkým návratem svého druha do ubikací Scamptonského letiště.
Příchod starého kamaráda
Larkin, sedící toho odpoledne v mrazivém počasí u krbu, nejdříve uslyšel známé kroky. Poté se otevřely dveře a do nich nahlédl McConnell, který pronesl své obvyklé: „Ahoj chlape!“, a zůstal stát na prahu. Po kamarádově udiveném dotazu na brzký zpáteční příchod a průběh letu, pak odvětil: „Ano, doletěl jsem v pořádku. Byl to dobrý let.“ Po chvíli pak ještě pronesl: „No, nazdar“, otočil se a odkráčel pryč.
Asi po dvaceti minutách vešel do stejné místnosti poručík Garner Smith a pronesl před Larkinem zvláštní větu. Prý doufá, že se McConnell velmi brzy vrátí, aby si s ním mohl večer vyrazit na sklenku. Na to mu Larkin odpověděl, že před chvílí jejich společný kamarád dorazil zpátky.
Podivuhodná zpráva
To se však ve světle zprávy, která na Scampton airfield dorazila ještě téhož večera, ukázalo jako zhola nemožné! Z Tadcasteru totiž dorazila zpráva, že se McConnell pár desítek metrů před cílem zabořil se stíhacím letadlem do země.
Přestože mu přiběhla na pomoc blízko stojící žena, mladík si rozbil hlavu o předsunutý kulomet a byl v 15.25 na místě mrtev! Jak je tedy možné, že ho ve stejný čas spatřil na 100 kilometrů vzdáleném letišti jeho kamarád Larkin?!
Láska silnější smrti?
Protože Larkin o kamarádově úmrtí nic neveděl, těžko si mohl celou historku vymyslet. Navíc by ze sebe před ostatními letci udělal podivínského blázna. Spatřil tedy důstojník McConnellův přízrak, který se s ním krátce po své tragické smrti přišel rozloučit?! Vždyť by to nebyl zdaleka jediný podobný příběh, zaznamenaný důvěryhodnými svědky!
Například během druhé světové války bylo zaznamenáno svědectví mnoha lidí, kteří v okamžiku smrti jejich blízkých, tyto údajně spatřili na vlastní oči. Ale podobné příběhy vyprávějí i mnozí lidé z dnešní doby. Například jeden můj bývalý kolega, jinak velmi racionální a veselý člověk, tvrdil, že spatřil svou babičku. V čem je háček? Tato paní měla být v tu dobu již dávno mrtvá! Je tedy pouto mezi některými lidmi tak silné, že ho nepřetrhá ani smrt?!
Autor: Petr Koutský
Fotografie: shutterstock.com
Štítky: duše, návrat mrtvých, posmrtný život, přízraky, Velká Británie
Sdílet na Facebooku
