Tímto svátkem vrcholí svátky vánoční. Podle legendy byli Tři králové či mágové z bible pohané, hvězdopravci zřejmě v Persie, babylonští kněží kultu Zarathustry. Jejich znalost pohybů hvězd je spojována s proroctvím z knihy Numeri, které předpovídá, že z rodu Jákobova vyjde hvězda, nový král Izraele.
V evangelním příběhu samotném se nemluví ani o králích, ani o jejich počtu. Až později vznikla tradice, že byli tři a jednalo se o krále Kašpara, Melichara a Baltazara. V Novém zákoně se tyto údaje nevyskytují. O jejich počtu se tedy jen domníváme. Tradice navíc říká, že jeden z nich byl černý a jako dary přinesli právě narozenému Ježíškovi zlato, kadidlo a myrhu.
Myrha údajně představuje spojnici mezi duší, citem a duchem člověka. Čistí tělo i duši a uvolňuje nás. Celkově symbolizuje čistotu a plodnost. Ve starověku byly různé druhy myrhovníku nejdůležitějším vykuřovadlem. Mimo jiné byla využívána i v medicíně. Ve starověkém Egyptě se hojně používala i při balzamování mumií. Muslimové dokonce věřili, že myrha pochází z Mekky, a proto je svatá.
Je zajímavé, že myrha při vykuřování nemá téměř žádné aroma, je pouze lehce cítit po spáleném dřevu. Proto je velice zvláštní, jak si dokázala získat tak dobrou pověst a až posvátnou úctu i bázeň u mnoha náboženství a kultur. Ceněna byla už ve starověku a její hodnota byla často větší než její hmotnost ve zlatě. Snad tedy právě pro její mystické vlastnosti i skutečně velikou materiální hodnotu byla myrha hodna být jedním ze tří darů nově narozenému ,,králi“.
Betlémská hvězda
Na základě výpočtů se však Ježíš Kristus zřejmě narodil dříve, než se původně uvádělo, a to údajně mezi roky 2 až 7 př. n. l. Tehdy se na obloze objevil dnes všeobecně známý úkaz, betlémská ,,hvězda“, který zvěstoval Ježíšovo narození. A právě za tímto znamením putovali Tři králové. Jednalo se však o skutečnou hvězdu?
Ve starověku a středověku astronomové dělili nebeská tělesa fakticky jen na Měsíc, Slunce a hvězdy. Pod pojmem ,,hvězda“ se tudíž mohlo skrývat v podstatě cokoliv. O co se tedy skutečně jednalo? A je možné, že to nakonec odhalil německý matematik, astrolog, astronom a optik Johannes Kepler (1571 – 1630) při pobytu v Praze na Vánoce v roce 1603?
Tehdy si totiž Kepler všiml zajímavého úkazu, který dnes astronomové označují jako konjunkci. V podstatě se jedná o situací, kdy se dva objekty, například planety, dostanou na obloze opticky blízko k sobě. Ve skutečnosti jsou tato tělesa samozřejmě od sebe stále miliony kilometrů daleko, ovšem na pozemském nebi téměř splývají v jedinou jasnou ,,hvězdu“.
Proč ale tedy po staletí umělci nad Betlémem malovali kometu? Na počátku 14. století měl italský malíř Giotto di Bondone za úkol vyzdobit kapli Scrovegni v italské Padově. Koncem roku 1301 byl na obloze vidět jeden z nejkrásnějších návratů slavné Halleyovy komety a Bondone byl tímto výjevem zřejmě natolik okouzlen, že jej údajně včlenil do fresky. A od něj tento motiv komety pravděpodobně dál přejímali další umělci.
autor: Petr Matura
foto: pixabay.com (geralt,OpenClipart-Vectors,ELG21)
Štítky: betlémská hvězda, legendy, svátek, Tři králové, Vánoce
Sdílet na Facebooku
