Halleyova kometa

Krásná Halleyova kometa se objevuje ve zcela pravidelném intervalu každých sedmdesát šest let. Právě proto bývá často probíraná u témat ohledně světových katastrof a jejich případných dlouhodobých účinků. Navíc se uvádí, že těleso si po svých opakujících se ,,návštěvách“ udržuje vliv ještě i po dobu dalších dvou let.

Věhlasná Halleyova kometa dostala svůj název po anglickém astronomovi, fyzikovi, geofyzikovi, matematikovi, meteorologovi a demografovi Edmundu (někdy též Edmondu) Halleym (1656 – 1742). V roce 1705 s využitím astronomických metod vydal titul Synopsis astronomiae cometicae, kde vyslovil svou domněnku. V případě pozorování zářivých komet v letech 1456, 1531, 1607 a 1682 měla tato nebeská tělesa natolik podobné vlastnosti, že se muselo jednat stále o stejnou kometu, která se periodicky vrací. Edmund Halley předpověděl, že se opět objeví v roce 1758. Když se tak skutečně stalo, na jeho počest se těleso pojmenovalo jako Halleyova kometa.

Náhody nebo vliv komety?

Edmundův předpoklad, že se kometa ke konci šestého desetiletí v 18. století opět vrátí, se tedy vyplnil. Následně, 10. srpna roku 1759, umírá Ferdinand VI. Španělský, zvaný též Moudrý nebo Spravedlivý. Téměř přesně o rok dříve, 27. srpna 1758, zemřela i jeho dlouholetá milovaná manželka Marie Barbara z Barganzy. Její smrt dohnala krále k šílenství. Po celém světě se rozpoutaly nevídané vichřice a zemětřesení, doprovázená také výbuchy sopek. Například italského, 1 281 metrů vysokého Vesuvu na Apeninském poloostrově, jehož výbuch kdysi pohřbil mimo jiné i starobylé město Pompeje.

První doloženou politickou krizí, způsobenou v době přiblížení se Halleyovy komety k Zemi je pád říše Šang, prvního čínského historického státu a dynastie v severočínské nížině a stětí jejího posledního císaře Čou Sina.

Z dalších neblahých historických událostí, které se odehrály vždy právě v období ,,návratů“ Halleyovy komety, můžeme zmínit třeba vpád Hunů do Evropy v roce 374 n. l., nebo veliký hladomor v Anglii v roce 989, v jehož důsledku zemřely tisíce lidí. V roce 1222 Čingischán napadl Rusko, v Římě téhož roku údajně pršela krev a celou Evropou otřásla zemětřesení. Následující rok umírá francouzský král Filip II. August, který se mimo jiné zasadil o modernizaci Paříže, vybudování Louvru a dalších významných pařížských památek. Roku 1456 Turci dobyli Athény a při zemětřesení v italské Neapoli zahynulo 35 000 lidí. A takto bychom mohli pokračovat.

Co nás čeká a nemine

Zatím poslední výskyt této komety se v roce 1986 shodoval s jednou z nejzávažnějších událostí celého desetiletí. Patnáct dní poté, co se odlétající těleso nacházelo nejblíže Zemi, v ukrajinském Černobylu vybuchl nukleární reaktor a vytvořil radioaktivní mrak, který se následně rozšířil po Evropě.

Ve dvacátém prvním století se má Hellyova kometa podle propočtů opět vrátit v roce 2061 – 2062. Měli bychom se s jejím příchodem obávat, co asi čeká lidstvo čeká tentokrát? Nebo jsou všechny katastrofy pouhou náhodou? Je faktem, že děsivé věci se dějí stále a možná jen hledáme nějaké vysvětlení. Ale třeba má tato kometa skutečně neblahé účinky a zatím nejsme schopni tomu plně porozumět.

autor: Petr Matura
foto: 123rf.com, pixabay.com