Počet zplozených potomků obecně závisí na mnoha faktorech. Vliv má například to, jak se zvířata pohybují, zda jsou vodní, suchozemská apod.
Na Zemi žijí miliony živočišných druhů a každý z nich má vlastní reprodukční strategii uzpůsobenou specifickým potřebám. Dnes se však ptáme, který z druhů může zplodit nejvíce mláďat najednou? Zodpovědět to je mírně komplikované, jelikož to závisí na vícero faktorech. Jako první se nabízí i otázka, zda se budeme soustředit na počet potomstva z hlediska počtu neoplozených či oplozených vajíček a spermií. Uvolnění neoplozených vajíček totiž vyžaduje méně energie než oplozených. Proto zvířata, která uvolňují neoplozená vajíčka a spermie do vody, jich vyprodukují více.
Slunečnice oceánská (Mola mola), což je druh mořské ryby, měla naráz ve vaječnících až 300 milionů vajíček. Ovšem oplodňují se pak až mimo tělo samice, takže je nemožné zjistit, kolik z těchto vajíček se stane životaschopným potomkem. Jakmile jsou vajíčka vypuštěna do oceánu, už není možné vyzkoumat, která patří této roby a dojdou k vývoji v rybí mládě.
Budeme-li mluvit o oplodněných vajíčkách na jeden zátah, vede rozhodně hmyz. Některé druhy mravenců, například afričtí mravenci (Dorylus wilverthi), mohou naklást klidně 3 až 4 miliony vajíček za měsíc. Královna některá z nich oplodní, jiná ne podle toho, kolik samiček a samců chce mít. U ptáků v tomto směru zase vládne koroptev šedá (Perdix perdix), která snese až 22 vajec. Pokud jde o živé porody, otcové mořských koníků mohou porodit až 2 000 živých mláďat, která inkubují a podporují prostřednictvím placenty ve svém vaku. Jedovaté zmije jménem zmije útočná (Bitis arietans) zastávají tento post na souši. Rekordní samice z jedné březosti porodila 156 plně vyvinutých hadů.
Proč jen některá zvířata mají tolik dětí?
Proč některé druhy zplodí stovky nebo tisíce plodů, zatímco třeba sloni nebo velryby mají jedno mládě? Jedním z faktorů, které to ovlivňují, je životnost. Zvířata žijící kratší život, která nepřežijí, aby viděla růst svých potomků, budou mít obvykle více mláďat naráz. Třeba netopýři se musí se svými mláďaty pohybovat a létají s nimi, proto se mohou starat vždy o jedno mládě. Zvířata starající se o mláďata po narození budou mít obecně též méně potomků, a to kvůli energii, kterou musí vynaložit na sehnání potravy a obstarání.
Velký vliv má i to, zda zvíře klade vajíčka, nebo rodí živá mláďata. Druhé zmíněné vyžaduje mnohem více úsilí k vývoji, takže není moc fajn, když jich je více. Zvířata žijící ve skupinách, jako je třeba mravenec africký, mohou mít více dětí než zvířata, která žijí jako jedinci, protože skupina poskytuje zkrátka větší ochranu a pomoc. Najdou se však i výjimky, které pravidla nepotvrzují. Koneckonců králíci a myši jsou proslulí velkými vrhy, i když rodí živá mláďata.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: hmyz, králík, mláďata, mravenec, neoplozená, oplozená, porod, ryba, slon, svět zvířat, vajíčka, zmije, zvířata
Sdílet na Facebooku
