Před 66 miliony let narazil do Země asteroid o velikosti Mount Everestu a dinosauři vyhynuli. Zanechal po sobě kráter, ale kam vlastně zmizel?
Když se řekne dinosauři a jejich vyhynutí, většina lidí si představí obrovskou ohnivou kouli padající z nebe. A není to daleko od pravdy. Zhruba před 66 miliony let se k Zemi přiřítil asteroid široký přibližně 12 kilometrů, letící rychlostí přes 43 000 km/h. Jeho srážka s planetou u dnešního mexického poloostrova Yucatán způsobila explozi, která byla asi osm miliardkrát silnější než bomba svržená na Hirošimu. Z pohledu geologie šlo o okamžik, který navždy změnil směřování života na Zemi.
Asteroid, který se rozplynul
Otázka ale zní: kam se vlastně poděl samotný asteroid? Vědci se shodují, že většina z něj už neexistuje. „Asteroid se v podstatě vypařil,“ vysvětluje Sean Gulick z Texaské univerzity v Austinu. Obrovská energie dopadu rozmetala horninu na mikroskopické částice prachu, které se dostaly vysoko do atmosféry a postupně se usazovaly po celé planetě. Právě tyto částečky dnes nacházíme ve formě takzvané iridiové vrstvy. Iridium, kov běžný v asteroidech, je v zemské kůře extrémně vzácné. Tenký pás horniny, který ho obsahuje až 80krát více než běžné horniny, je jedním z nejsilnějších důkazů, že k dopadu skutečně došlo.
Větší úlomky asteroidu prakticky neexistují. Výjimkou je drobný kousek o velikosti sezamového semínka, který v 90. letech nalezl geochemik Frank Kyte ve vrtech u Havaje. Přestože jde o mikroskopickou stopu, představuje možná jediný přímý pozůstatek smrtícího tělesa. Jinou stopu ale najdeme přímo na Zemi – obří kráter Chicxulub. Tato struktura o průměru 180 kilometrů a hloubce až 20 kilometrů je zakrytá pod sedimenty a vodami Mexického zálivu. Z povrchu jej dnes připomíná oblouk propadlin v krajině, ale pod mořským dnem se ukrývá skutečný „hrob“ asteroidu.
Vlna vysoká jako hora
Dopad neušetřil ani oceány. Uvolněná energie vyvolala tsunami vysokou téměř 1,5 kilometru, která se rychlostí přes 140 km/h rozběhla přes Atlantik. Na mořském dně dodnes nacházíme tzv. megavlnky aneb struktury vysoké jako pětipatrové domy, které dokazují ničivou sílu vln.
Asteroid okamžitě usmrtil vše v okolí dopadu, ale jeho následky byly mnohem horší než samotná exploze. Do ovzduší se dostaly miliardy tun prachu a síry, které zakryly slunce a způsobily prudké ochlazení, jakousi „jadernou zimu“. Fotosyntéza téměř ustala, rostliny hynuly a potravní řetězec se zhroutil. Přidaly se kyselé deště a globální požáry. Výsledek? Zhruba 75 % všech druhů zmizelo, včetně většiny dinosaurů.
Planetární vědec Alan Hildebrand přirovnává energii dopadu k „opakované totální jaderné válce, tisícekrát za sebou“. Není divu, že šlo o jednu z nejhorších katastrof v historii Země.
Nový začátek pro život
Paradoxně tato zkáza umožnila vznik nových ekosystémů. To, že dinosauři vyhynuli, uvolnilo prostor pro savce, kteří se během dalších milionů let vyvinuli v dominantní skupinu. Kdyby asteroid minul Zemi, možná by se lidé nikdy neobjevili. Osud smrtícího asteroidu je tedy jasný: rozpadl se na prach, zanechal nevymazatelné jizvy na planetě a připravil půdu pro nový svět. Dinosaury smetl z povrchu Země, ale otevřel cestu budoucnosti, v níž dnes žijeme i my.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: asteroid, dinosauři, konec éry, vesmírný objekt, vyhynutí, zvířata
Sdílet na Facebooku
