Na konci dubna nás každoročně čeká kouzelná filipojakubská noc, tradičně spojovaná se starobylým magickým rituálem – dodnes známým jako pálení čarodějnic. Jedná se o prastarý obřad – ostatně již staří Keltové se prostřednictvím ohňů loučili se zimou a vítali jaro.
Dávné mýty a legendy bezesporu ovlivnily i naši fantazii. Čarodějnice bývají v našich představách většinou staré, velice ošklivé ženy s dlouhým, křivým a hrbolatým nosem, často ozdobeným ohyzdnou bradavicí. Nechybí jim ani různé rekvizity – starý špičatý klobouk, rozedrané šaty nebo koště coby dopravní prostředek na úplňkový sabat. Ale proč je právě s čarodějnicemi spojena právě tato noc?
Pověstné Petrovy kameny
Hlavní nocí čarodějnic byla ve středoevropském prostoru právě noc z 30. dubna na 1. května. Nachází se totiž v kalendáři přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Čarodějnické sabaty se v tomto čase údajně konaly na horách, skalách nebo jiných pustých místech. V českých zemích se prý jednalo zejména o Petrovy kameny, tedy o vrchol nacházející se v pohoří Hrubý Jeseník.
Tento třetí nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku tvoří tři mohutná skaliska, vysoká sedm metrů. Leží ve Slezsku, konkrétně v těsné blízkosti historické zemské hranice s Moravou. Zejména během čarodějnických procesů (v průběhu 17. století) byly považovány za dějiště čarodějnických sletů. Podle pověsti získaly Petrovy kameny své pojmenování dle mladého kováře, který se zde ukryl se svojí dívkou, dcerou správce sovinského panství, když prchal před jejím otcem.
Mazlíčci boha smrti
Často nelze opomenout ani pomocné démony, kteří údajně za svoji pomoc sají krev čarodějnice z čarodějného znaménka. Jednat se v tomto případě může například také i o černou kočku, která prý nosí smůlu, sedící většinou na rameni čarodějnice. Zejména v dobách upalování čarodějnic se věřilo, že v tomto jejím často nepostradatelném společníkovi přebývá samotný ďábel. Černé kočky bývaly v dobách čarodějnických procesů nemilosrdně vražděny a nezřídkakdy byly přibity na dveře domnělých čarodějnic. Magický kult kočky je znám i ze starověkého Egypta, kde však byly kočky uctívány jako posvátná zvířata. Ty černě zbarvené byly považovány za mazlíčky boha smrti a jednalo se o velice vzácné zvíře, které bylo radno si předcházet.
Magičtí pavouci
Pavouk druhu skákavka
A vzhledem k výskytu čarodějnic v bůhvíjakých, podivných místech, kde údajně míchají i své kouzelné lektvary, nelze vyloučit ani společnost pavouků všeho druhu. Nejen v případě našich tuzemských, českých čarodějnic v této roli asi poměrně často účinkují pavouci skákavky, jejichž sedmdesát dva druhů žije i v České republice. Skákavky, náležející do čeledi skákavkovití, jsou nejpočetnější čeledí pavouků na světě, představují přibližně 13% všech známých pavouků. Je jich totiž celkově známo více než pět tisíc druhů.
Tito pavouci disponují dvěma páry poměrně krátkých, avšak silných, skákavých končetin. Odtud také pochází pojmenování celé skupiny těchto pavouků. Svoji kořist loví tento pavouk podobně jako již výše zmiňovaná, většinou černá čarodějnická kočka, plížením a následným výborně zamířeným skokem, kterým svoji oběť nikdy nemine, což mu mimo jiné umožňuje i osm očí a rozhled v podstatě 360 stupňů. Kořisti pak do těla vpraví svými kusadly jed.
Schopnosti jakoby nadpřirozené
Kromě těchto naprosto dokonalých očí pavouk skákavka „slyší“ na dálku větší než tři metry, ačkoliv nemá uši. K zachycování zvuků využívá výjimečně citlivé chloupky na předních nohou, jimiž detekuje zvukové vlny. Na tuto skutečnost vědci přišli v podstatě náhodou, když zjišťovali, jak skákavky zpracovávají zrakové podněty. Navíc se tito tvorové pohybují, jako kdyby byli na pružince, rychlými, trhavými pohyby – a v případě potřeby, například v okamžiku ohrožení, dokážou překvapivě rychle a zároveň i poměrně daleko doskočit. Délky skoků pak mnohonásobně překračují délku jejich vlastního těla. Už jen tím proto mohli pavouci působit nadpřirozeně a magicky.
Ale ani v tomto případě strach a hrůza není vůbec na místě, obdobně jako samozřejmě i v případě oné černé kočky, jestli tedy nejste pověrčiví. Tento pavouček vám nikterak neuškodí, pokud tedy zrovna netrpíte arachnofobií. Jedná se totiž skutečně o neobyčejně hbité a velmi pozorné, avšak naštěstí také i velice malé pavoučky, kteří navíc svůj zájem rádi zaměřují pouze jen na drobný hmyz. A jen tak mimochodem pomáhají čarodějnicím. Aspoň tedy podle legend.
Petr Matura
Obr.: Pixabay (ClaudiaWollesen), wikipedie,
Štítky: čarodějnictví, ďábel, kočka, magie, pavouk, sabat, tajemná místa, záhadná místa
Sdílet na Facebooku
