Jak daleko vědci dospěli v regeneraci tkání

ARCHIV / KURIOZITY / SVĚTOVÉ ZÁHADY / TOP články / 1. 5. 2023

Dorůstání končetin, třeba ruky nebo nohy, zní úplně jako ze sci-fi filmu. Jenže regenerace tkání už určité pokroky má. Vědci se touto možností zabývali.

Záhadné dorůstání končetin

O tom, že ještěrce může při napadení nepřítelem odpadnout ocásek a potom jí díky regeneraci tkání zase doroste, se ví všeobecně. Některým obojživelníkům, například mlokům, dorůstají dokonce i celé ztracené končetiny. U raků, štírů a jiných členovců, třeba hmyzu, se ztracené články nožek obnovují zcela běžně při svlékání. Jenom savci, tedy i člověk, tuto schopnost bohužel nemají ani v nejmenší možné míře.

V jednom z dílů populárního seriálu Akta X se však podařilo dosáhnout toho, že jedné z postav amputovaná ruka normálně dorostla. I když to byl jen sci-fi příběh, zazněla v něm v té souvislosti zajímavý myšlenka. Končetiny mohou dorůstat dětem tak malým, že si to ještě nejsou schopny uvědomit. Specializuje se na to jedna tajná a od světa izolovaná klinika kdesi v poušti.

Stříbrné punčošky

Skutečnost však leckdy vymyšlené příběhy dokáže daleko předstihnout. Roztomilá historka se například vypráví o americkém lékaři Robertu O. Beckerovi, jenž začal se zkoumáním možné regenerace tkání právě u mloků. Přišel na to, že na místě, kde část zvířete chybí, se vytvořil shluk zvláštních univerzálních buněk, které se mohou množit a přetvářet do buněk kostí, svalů, pokožky a dalších tkání budoucí nové končetiny či jiné části těla.

Zatímco u mloků to jde samo, lidské (savčí) buňky k tomu potřebují nějaký povel. Doktor Becker po řadě výzkumů zjistil, že nejlepší je pahýl končetiny obléknout do návleku ze stříbrných drátků, pustit do ní slabý proud (stačí z monočlánku) a končetina začne dorůstat. Zhotovil pro své pacienty za tím účelem dokonce i jednoduchý přístroj a úkolem personálu bylo v něm pouze měnit baterky. Jedna ze sester však měla plnou hlavu svého milého a na svou povinnost zapomněla.

Ale co se nestalo? Končetina dorůstala přesto dál. Zřejmě k tomu stačilo i docela malé elektrické napětí, které vznikalo mezi kovem a tkání. Nakonec se jako zbytečné ukázaly i stříbrné punčošky. Stříbrný prášek prokázal stejnou službu.

Ovšem – je to jenom pěkná historka. Má ale i své pravdivé jádro. Doktor Becker skutečně prováděl rozsáhle experimenty, v nichž se zaměřoval především na regeneraci poškozených tkání, zejména kostí, za pomoci stříbrných a platinových elektrod. Dařilo se mu tak hojit i zlomeniny, které každé jiné léčbě vzdorovaly. Jako uznávaný odborník si však nemohl všechny závěry svých výzkumů dovolit publikovat. Zvlášť pokud zněly tak nepravděpodobně jako výše uvedený příběh.

Sbohem, prášky!

Trošku jinou cestou se vydal fyzik a vynálezce Gary Wade. Buňky k dalšímu růstu a diferenciaci stimuloval působením různých elektromagnetických polí. Oproti metodě dr. Beckera má tato metoda tu výhodu, že může působit více do hloubky poškozených tkání. Protože však G. Wade nebyl lékař, soustředil se převážně na zvířecí pacienty, především psy a koně. Kdyby jim nedokázal pomoci, sotva by mu kdo svěřoval další a další mazlíčky.

Přesná podstata Wadeho pokusů ovšem zatím zůstává ohledně detailů tajemstvím. Škoda, že tzv. oficiální věda zatím zřejmě nevěnuje větší pozornost serióznímu rozvinutí pokusů obou vědců. I když by se nepodařilo zrovna zařídit dorůstání amputované ruky nebo nohy, možnosti uplatnění této léčby jsou nedozírné. Od lepšího hojení úrazů všeho druhu, včetně hojení znovu přišitých končetin a jejich části, přes regeneraci nervových vláken až třeba pro odstraňování následků artrózy či revmatismu.

Nikdo s úrazem míchy by tak již neskončil na vozíčku a ti, kteří tu smůlu měli, by z něj vstali stejně zdraví jako předtím. Nemocní stižení infarktem nebo mrtvicí by se uzdravovali bez následků. Stovky milionů lidí trpící degenerativními změnami kloubů a kostí by mohly hodit do koše všechny prášky, které zatím musely užívat. V zásadě lze říct, že medicína, lidská i veterinární, by se tak postavila na úplně nové základy. Kolik lékařů a vědců je však odvážných natolik, aby se vydali touto vpravdě revoluční cestou?

 

autor: Jitka Lenková
foto: Pixabay


Štítky: , , , , , ,





Mohlo by se vám líbit