Boubelaté Venuše

Sochy Venuše asi známe všichni. Ženy s širokými pánvemi a velkým poprsím. Ideál představující plodnost. Otázka však je, zda pravěcí lidé modelovali tyto sošky podle skutečnosti, a nebo se oddávali fantaziím?

Na univerzitě v Yale zjistili, že ženy v době kamenné byly malé a tlusté. Představu o jejich pravděpodobném vzhledu dávají postavy ,,Venuší“, což je termín oficiálně přijatý ve vědeckých kruzích. Jde o sošky vyřezané před 40 tisíci lety z mamutí slonoviny, které jsou uznávány jako nejstarší vyobrazení žen v historii. Taková je i naše Věstonická Venuše.

V jeskyni Hohle Fels v jihozápadním Německu nalezl archeolog Nicholas Conard z univerzity v Tubingen Venuši o výšce 6 centimetrů. O svém nálezu publikoval zprávu v časopise Nature.

,,Venuše“ je dobře zachovalá, chybí jí pouze jedna ruka, část nohy a hlava. Ale možná, že to tak původně nebylo. Sochař mohl speciálně vyřezat jen tělo, a hlava nebyla vůbec zamýšlena. Nebo to mohlo znamenat, že hlava není vůbec důležitá část ženy. Boky, prsa a genitálie jsou zobrazeny velice pečlivě, v detailu, a velmi velké. Těmto partiím byla obvykle přidělena až čtvrtina velikosti figurky.

Kypré tvary

Vědci odhadují vytvoření sošek Venuší do středního nebo pozdního paleolitu. Nic staršího ve vyobrazení ženské postavy není. Co způsobilo zahájení sochařství před 12 tisíci lety? Vždyť podobná umělecká díla z doby kamenné, které archeologové objevili, nemají více než 27 tisíc let.

„Ukazuje se,“ říká Jill Cook, specialista na paleokulturu z Britského muzea, „že v té vzdálené době lidé měli už poměrně dobře vyvinutý mozek jako náš. Ovládal abstraktní a imaginativní myšlení, což mu umožnilo tvořit.“

Podle mínění vědců jsou tyto sošky obrazem božstva. Je to symbol plodnosti, či plodnost sama, nebo výraz ženské sexuality. Kypré tvary měly vše jen zdůraznit.

Zdá se, že i nově nalezená ,,Venuše“ byla určena pro rituální účely. Kdosi jí nejspíše nosil jako medailon. V místě, kde by měla být hlava, je prohlubeň, jako kdyby byla od popruhu.

Figurky přetučněných žen bez hlav, jsou nalézány stojící i ležící. Například na Maltě je nejznámější „Spící paní“ – plastika ležící či spící ženy, s velmi kyprými tvary a sukní, která má v dolní části třásně (na fotce v úvodním obrázku). Také další na Maltě nalezené figurky žen mají v místech krku otvor, kam se zřejmě zasazovaly výměnné hlavy podle potřeby.

Mužský ideál

Přesto tyto sošky vyvolávají otázky. Odrážejí skutečný obraz ideální ženy? Měly ukazovat to, co bylo přáním? Nedostižný ideál?
Nebylo by to nic divného. Je známé, že samotní Řekové či Římané se rozhodně nepodobali krásným sochám svých bohů a bohyň.

Skutečnost

Na jedné straně je těžké uvěřit, že bychom se v době kamenné setkali s velmi tlustými ženami. Podle dnešních představ muselo jít o neustály boj o potravu a holé přežití. Taková je obecná myšlenka, která pronikla i do oficiální vědy, filmů a dokonce i obrázků v učebnicích.

Skutečnost však mohla být jiná. Navíc, jak by lidé poznali, že ženy mohou vypadat tak, jak je zobrazují ,,Venuše“? Abstraktní myšlení nebylo na takové úrovni, aby bylo možné si představit takový zázrak. Lidé to museli vidět.

Otázka také je, zda byly všechny ženy dobře živené, nebo se to týkalo jen některých, které si zasluhovaly zvěčnění? A kde se vzalo tolik jídla?

Na to existují vcelku jednoduché odpovědi. Bylo to období do vzniku zemědělství, období matriarchátu, a tedy vládly ženy. Zahrnovalo to i hospodaření s potravinami. Dámy určovaly rozdělení jídla a samozřejmě měly přednost. Tloušťka žen tedy nebyla nic divného, kdežto muži byli vychrtlí až podvyživení.

Doposud se bohužel nepodařilo najít dostatek kosterních pozůstatků, které by tuto hádanku vyřešily. A tak nezbývá než čekat, zda se časem najde více vodítek, a věda bude zase o něco moudřejší.

autor: -skm-
foto: commons.wikimedia.org

Štítky: historie, kypré tvary, plodnost, rituály, sochy, sošky, symbol, Venuše, Věstonická Venuše