Zavražděný Robert Kennedy – jak to bylo

Senátor Robert Kennedy (1925–1968) by se nejspíš stal příštím prezidentem Spojených států, kdyby nepadl rukou atentátníka, stejně jako jeho starší bratr John F. Kennedy (1917–1963).

Kolem incidentu a totožnosti pachatele se okamžitě objevilo velké množství verzí, fám a teorií. CIA možná použila zombie nájemného vraha.

Vražda v hotelu

Kolem incidentu a totožnosti pachatele se okamžitě objevilo velké množství verzí, fám a teorií. CIA možná použila zombie nájemného vraha. Existuje například teorie, že bratři John a Robert, a zejména Robert Kennedy, jako někdejší generální prokurátor, byli příliš aktivní v boji proti organizovanému zločinu. Jiní z jejich vraždy obviňovali CIA, s níž měl J. F. Kennedy složité vztahy. Jeho mladší bratr, který byl považován za největšího favorita příštího prezidentského klání, se údajně také stal obětí spiknutí tajných služeb.

Dne 5. června 1968 promluvil Robert Kennedy v rámci předvolební kampaně ve Velkém sále hotelu Ambassador v Los Angeles. Po skončení projevu zamířil prezidentský kandidát do jiné místnosti. Vydal se k tomu nejkratší cestou – přes kuchyňský kout. Když Robert procházel kolem skupiny lidí, jeden z nich, uprchlík z Palestiny Serhan Bishara Serhan (1944), na něj vystřelil z revolveru. Dvě kulky zasáhly Kennedyho do zad a jedna do hlavy. Než vraha zadrželi, zranil dalších pět lidí.

Robert Kennedy byl převezen do nemocnice, ale lékaři byli bezmocní a o den později zemřel. Serhana odsoudili na doživotí. Později se ukázalo, že výsledky vyšetření se výrazně liší od popisu očitých svědků. Svědci tedy prohlásili, že Serhan svou oběť zastřelil z bezprostřední blízkosti, a že rány byly z nějakého důvodu zezadu. Padlo také 13 výstřelů (jeden z přítomných novinářů událost zaznamenal na diktafon), zatímco do Serhanova revolveru bylo vystřeleno podstatně méně nábojů. Proto vznikla teorie, že vrazi byli dva. Ale proč si nikdo nevšiml druhého střelce?

Objevily se názory, že Kennedyho omylem zastřelil jeho strážce, a že bylo jednoduše pohodlnější prohlásit za vraha Serhana. Pozoruhodné bylo také Serhanovo podivné chování. Například nedokázal vysvětlit, proč začal střílet. Tvrdil, že si ani nepamatuje, jak se do hotelu dostal a co následovalo… Prostě zapomněl všechno, co se mu během deseti nebo dvanácti týdnů přihodilo, ačkoli si dokonale pamatoval události například rok před vraždou.

Zombie ze CIA?

Britský spisovatel Peter Evans naznačil, že Serhan byl použit jako „nájemný vrah”, když mu byl předem vymyt mozek. Mohlo se jednat o práci CIA, která vyvinula programy na kontrolu mysli, jako např.

• Modrý pták
• Projekt Artichoke
• MK Ultra

V těchto programech byli lidé léčeni halucinogenními drogami a hypnózou, aby se jejich mozek naučil reagovat na speciální příkazy. Při plnění takových příkazů si člověk nepamatuje nic z toho, co udělal, ani z toho, co tomu předcházelo. Nemohl tedy ukázat na ty, kdo ho poslali zabíjet.

Jdi a zabíjej!

Tak americký spisovatel a novinář John D. Marks (1943) ve své knize „Hledání mandžuského kandidáta” (The Search for the Manchurian Candidate, 1979) zmiňuje důstojníka CIA Morse Allena, který prováděl experimenty na mladých sekretářkách z řídícího úřadu. Allen nejprve nařídil sekretářkám, aby během hypnotických sezení ukradly tajné dokumenty ze sejfu a předaly je cizím lidem (vše se samozřejmě dělo pod jeho osobním dohledem).

Poté 19. února 1954 uvedl jednu ze sekretářek do hlubokého transu, a druhé dal v hypnóze následující instrukce: má se pokusit probudit svou kamarádku, a pokud se jí to nepodaří, má spící dívku zastřelit. Za tímto účelem umístil Allen poblíž pistoli. Obsahovala slepé náboje, ale to dívka nevěděla. Když se jí nepodařilo probudit první sekretářku, neváhala vzít zbraň a vystřelit. Poté, co Allen probral budoucí „vražedkyni” z transu, dívka zapomněla na to, co udělala, i na rozkaz, který dostala.

Dr. Richard P. Kluft, klinický profesor psychiatrie na Temple University a bývalý prezident Společnosti pro klinickou a experimentální hypnózu, se domnívá, že tajné vládní služby možná skutečně zkoumaly a používaly myšlenku „technik ovládání mysli”, ale není známo, jak byly úspěšné. Podle Klufta však lze zhypnotizovanou osobu přimět k něčemu nevhodnému, například ji přesvědčit, že to povede k ušlechtilému cíli.

Řekněme, že jsou jeho blízcí v nebezpečí, a on tomu může zabránit jen tím, že zničí zdroj nebezpečí. „V nejobecnějším slova smyslu nemůžete člověka hypnózou přinutit, aby dělal něco proti svým zásadám, ale můžete ho oklamat o tom, co vlastně dělá, takže nakonec udělá to, co sám považuje za odsouzeníhodné,” říká profesor. Zda však stály tyto praktiky za touto nebo jinou vraždou, je stále otevřená otázka.

autor: – skm –
foto: Pixabay