Kamenný gigant

Jestliže se na naší matičce Zemi zachovalo mnoho podivných věcí, s nimiž si věda neví rady, pak k nim určitě patří i stavba (pokud ji lze vůbec stavbou nazvat) neboli kamenný gigant v Baalbeku.

Nachází se severně od syrského Damašku, avšak už v Libanonu (asi jednu hodinu autobusem z Bejrútu). Můžeme zde vidět zříceniny bývalého římského chrámu, z doby, kdy se toto místo nazývalo Heliopolis. Přestože je velkou atrakcí pro archeology, v tomto případě o chrám vůbec nejde. V Baalbeku jsou nejvýznamnější… základy. Ano, základy, na nichž byl tento chrám postaven. Jsou složeny z kamenných kvádrů gigantických rozměru, které jsou tak dokonale spasovány, že ještě dnes se mezi jejich spoje nepodaří vsunout ani žiletku!

Je pravděpodobné, že kamenný gigant / chrám byl postaven na jakési rozsáhlé kamenné platformě. To by nebylo nic divného, kdyby nevznikla z tak obrovských kamenných bloků. Každý z nich je široký 3,6 metru, vysoký 4,20 metru a dlouhý 20 metrů! Jejich hmotnost se pohybuje od 700 do 1000 tun! Vytěženy byly v nedalekém kamenolomu. V nedalekém však ještě neznamená blízkém, zejména vezmeme-li v úvahu obrovské rozměry a váhu jednotlivých bloků. Těžko dnes můžeme najít odpověď na otázku: jak byly tyto bloky přepraveny na místo stavby, která je od lomu vzdálena půldruhého kilometru? Dokonce i dnes, za použití současné dokonalé techniky by šlo o nadmíru obtížné dílo!

Snaha o rekonstrukci přepravy

Pokusy o rekonstrukci přepravy a přepravních prostředků uskutečnil před mnoha lety sovětský inženýr A. Kolemejčuk. Vycházel z toho, že tehdy jediným dostupným přepravním prostředkem mohly být dřevěné plošiny tažené pomocí lan otroky. Podle jeho výpočtů by ke každé z nich muselo být připevněno sto lan, přičemž každé z nich by muselo být taženo silou 750 kg. Z dalších výpočtů vyplývá, že jestliže každý otrok táhl lano silou 20 kg, pak u jednoho lana jich muselo být 382, u sta lan 38 200! To za předpokladu, že plošina byla 100 metrů široká – jinak by bylo nemyslitelné upevnit sto lan tak, aby byly rovnoběžně se směrem pohybu. Při těchto zjištěních inženýr přerušil další výpočty, neboť vše se zdálo být nepravděpodobné.

Faktem však zůstává skutečnost, že ve zmíněném kamenolomu zbyl jeden opracovaný kamenný blok, který z neznámého důvodu nebyl na stavbu přepraven. Gigant vědce udivuje svojí hmotností i velikostí. Je 21,72 metru dlouhý, u severního konce je jeho rozměr 5,35 x 5,35 metru a u jižního 4,25 x 4,35 metru! Je nazván Kamenem jihu. A ještě jedna „maličkost” – základy jsou o několik desítek století starší než na nich stojící chrám! Kdo, kdy, proč plošinu postavil? Otázky, na něž nikdo dnes není schopen odpovědět.

Domněnky?

Kamenný gigant je záhadou a domněnek je mnoho. V roce 1959, 10 let před slavným Erichem von Dänikenem (1935) byl v sovětské ročence „Na moři a na pevnině“ zveřejněn článek fyzika Matveje M. Agresta (1915–2005), který napsal, že „… v pradávné, ale historické epoše se k Zemi přiblížila meziplanetární kosmická loď… Kosmonauté, kteří přistáli na Zemi, se vyznačovali silou a moudrostí, byli uznáváni jako vyšší bytosti, považováni za syny boha. Na Zemi přinesli mnohé ze své kultury…

Nebyli to kosmonauti, kteří zanechali naší Zemi různé, přesné poznatky o vesmíru, z nichž část přetrvala ve formě legend celá tisíciletí? Cožpak zdroje přesných informací z oblasti techniky, stavebnictví, matematiky, astronomie a dalších odvětví vědy, které, jak dokazují někteří vědci, přetvořeny na jazyk architektury a geometrických forem přetrvaly v různých pomnících dávných dob, nepochází od mimozemských hostů?

Byli to oni – návštěvníci z kosmu, kteří postavili na naší Zemi mnoho charakteristických staveb a zanechali je po sobě jako památku. Jednou z nich je kamenná terasa v Baalbeku. To oni připravili kamenné bloky vážící okolo 1 000 tun, zvedli je do výšky sedmi metrů, což by bylo tvrdým oříškem i pro současné možnosti prostředků vyspělé techniky.”

Agrest šel ve svých úvahách ještě dál. Podle jeho názoru nepochybné stopy pobytu hostů z kosmu jsou skryty v oblasti Mrtvého moře. Zkáza biblické Sodomy a Gomory, jak tvrdil, „velice připomíná současné poznatky katastrofy vyvolané jaderným výbuchem. Biblický Enoch, jehož „odnesl bůh“, byl unesen – podle domněnky sovětského vědce – mimozemšťany. Je nabíledni, že jeho úvahy vyvolaly tehdy celou řadu souhlasných i odmítavých reakcí.

Co k tomu ještě dodat?

Je třeba zdůraznit, že učení mužové se k této problematice raději příliš nevyjadřují. Shodují se pouze v jediném – že to, co se v Baalbeku vybudovalo, rozhodně nemohlo sloužit jako kosmodrom. „Plošina v Baalbeku” – napsal sovětský vědec V. Jakobson – „se nachází v údolí Bikaa, mezi dvěma souběžnými pásmy hor: Libanonem a Antilibanonem. Šířka údolí je od osmi do čtrnácti kilometrů, jeho hloubka pak od 1 500 do 2 000 metrů. Taková poloha by velice zkomplikovala manévr případné kosmické lodi. Navíc jde o seismickou oblast (mimo jiné, jedno zemětřesení vlastně zničilo tři chrámy krátce po jejich postavení). Skutečně, těžko by se v této oblasti hledalo méně příhodné místo pro výstavbu kosmodromu, než je toto…”

Názorů na kamenný gigant v Baalbeku se za několik desetiletí setkalo mnoho. Ale i tak stále zůstává nerozluštěnou hádankou, kdo a proč se lopotil s obrovitými kameny a poskládal z nich gigantickou plošinu.