Spousta lidí si myslí, že pevný a zdravý spánek je bezesný. Každému z nás se občas zdá sen, bez kterého bychom se raději obešli. Můžeme však bez snění dobře žít?
Na tuto otázku je jednoduchá odpověď. Je totiž experimentálně doloženo, že snění je pro nás dokonce životně důležité. Beze snů bychom nepřežili a zemřeli vyčerpáním. Pacienti trpící nespavostí mají sklon podhodnocovat dobu trvání spánku i jeho kvalitu. Tito neurotičtí pacienti při probuzení ze spánku popírají snovou aktivitu častěji než zdraví jedinci. Sen je přímo spjat s naším základním biorytmem, tedy střídajícím se cyklem aktivity a odpočinku.
Podle některých studií prožívají lidé, kteří spí na levém boku, během svého spánku častěji takzvané „noční můry” oproti těm, co spí na boku pravém. Ovšem otázky, jak a proč vlastně v noci během spánku sníme, si vědci pokládají již poměrně dlouhou dobu. Zcela přesných odpovědí jsme se zatím nedočkali, i když vědecké studie o výzkumu našich snů došly k několika zajímavým poznatkům.
Většina našich snů nebývá veselá a dost možná to s polohou při spánku nemusí mít vždy přímou souvislost. Podle některých vědců je nejčastější emocí v našich snech právě úzkost. Krásné sny každou noc zažívá pravděpodobně skutečně jen málokdo, i když jejich četnost je u každého jedince individuální.
Někdy je sen až nebezpečně živý. Abychom si ve spánku nějakým způsobem neublížili, a to ani ve snových situacích, kdy například bojujeme o svůj vlastní život, mozek pomocí nervových impulzů „ochromí” naše svaly takovým způsobem, že tělo i nadále zůstává v klidu.
Co zvířata či nevidomí lidé?
Sny se údajně zdají i zvířatům. Na rozdíl od nás mají však „divoké” geny a jejich tělo během spánku nebývá mozkem utlumeno jako tělo lidské. Tato skutečnost bývá dávána do souvislosti rovněž s tím, že zvířata, žijící ve volné přírodě, jsou bezesporu mnohem ohroženější než my v našich bezpečných ložnicích. Proto potřebují reagovat podstatně rychleji než lidé.
Vědecké výzkumy prokázaly, že sny se zdají všem lidem, dokonce i nevidomým. Jedinci, kteří se s tímto smyslovým postižením již narodili, však nevnímají obrazové sny. Jejich snění bývá postaveno na zbývajících smyslech, tedy sluchu, hmatu, čichu a chuti. Avšak stejně jako ošťastní, i nevidomí lidé ve svých snech pociťují a prožívají emoce. Lidé, kteří o svůj zrak přišli až v průběhu života, pak mívají stejně vizuální sen jako lidé bez zrakového postižení.
Zajímavé je, že každý nemusí nutně prožívat barevné sny. Existují lidé, kteří sní pouze a výlučně jen černobíle. Podle názoru vědců se naše barevné snění rozvinulo především v rámci nástupu barevného televizního vysílání a díky rozmachu barevných obrázkových časopisů. Navíc, přibližně až 90 % snů zapomínáme. Do 5 minut od probuzení se údajně z paměti vymaže polovina snu, do 10 minut po procitnutí pak pravděpodobně až 90 % z celého obsahu našeho snu.
autor: Petr Matura
foto: piqsels.com
Štítky: kuriozity, noc, noční můry, sen, snění, spánek, zdraví
Sdílet na Facebooku
