Dlouhý život bývá připisován zdravému životnímu stylu, štěstí či dobré zdravotní péči. Nová studie ale ukazuje možný vliv genetické výbavy.
Otázka, proč se někteří lidé dožívají vysokého věku ve slušné kondici, zatímco jiní odchází dříve, zaměstnává vědce už desítky let. Nejnovější výzkum publikovaný koncem ledna v prestižním časopise Science přichází s výrazně odlišným pohledem. Až polovina délky lidského života může být ovlivněna genetikou. Výsledky přitom zpochybňují dosavadní představu, že dědičnost hraje jen okrajovou roli.
Proč se dosavadní odhady mýlily?
Předchozí studie založené především na srovnávání dvojčat obvykle dospívaly k závěru, že geny vysvětlují pouze 6 až 25 % rozdílů v délce života. Podle autorů nové práce však byl problém v metodice. Většina analýz totiž pracovala s tzv. celkovou úmrtností. Nezohledňovala, zda lidé umírali na nemoci související se stárnutím, nebo na vnější příčiny, jako jsou nehody či infekce.
„Pokud je nějaký znak velmi geneticky podmíněn, pak bude korelace u jednovaječných dvojčat mnohem vyšší než korelace u dvojvaječných dvojčat,“ uvedl spoluautor studie Joris Deelen, genetik z Leidenské univerzity.
Nový model, nový výsledek
Výzkumný tým složený z genetiků, lékařů a statistiků vytvořil matematický model, který dokáže odfiltrovat vliv vnějších faktorů, i když nejsou k dispozici přesné údaje o příčinách úmrtí. Do analýzy byla zahrnuta data dvojčat ze Švédska, Dánska a Spojených států, narozených mezi lety 1870 a 1935. Napříč všemi soubory se výsledek opakoval. Dědičnost délky života se pohybovala okolo 50 %. Podle odborníků to lépe odpovídá i pozorování u jiných savců a vysvětluje, proč se v některých rodinách dlouhověkost opakuje po generace.
Zásadní je ale správná interpretace výsledků. Poloviční genetický vliv neznamená, že je délka života pevně daná. Jak upozorňuje Deelen, geny představují spíše sklon či predispozici, nikoli pevný scénář. „Ukazuje to, že máte určitý sklon k dlouhověkosti, který je v genech, a zbytek závisí na tom, co děláte a kde žijete,“ vysvětlil. Jinými slovy, životní styl, prostředí, dostupnost zdravotní péče i socioekonomické podmínky zůstávají klíčové.
Co to znamená pro budoucnost medicíny
Podle genetika Luka Pillinga z University of Exeter mají tato zjištění zásadní dopad především na geriatrii. Lepší pochopení genetických mechanismů dlouhověkosti by mohlo vést k vývoji terapií. Ty nejen prodlouží život, ale hlavně prodlouží dobu strávenou ve zdraví. S ohledem na rychle stárnoucí populaci v Evropě i dalších částech světa jde o téma, které bude v následujících letech nabývat na významu. Vědci zároveň upozorňují, že zatím není jasné, zda se stejné závěry dají vztáhnout i na jiné regiony mimo severní Evropu a USA.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: člověk, délka života, genetika, studie, věda, vliv, zdraví
Sdílet na Facebooku
