Nové studie naznačují, že znečištěné ovzduší může souviset nejen s nemocemi srdce a plic, ale také s depresí, úzkostmi či chronickým stresem.
Když se mluví o smogu a špinavém ovzduší, většina lidí si představí kašel, astma nebo nemocné plíce. Vědci ale stále častěji upozorňují, že znečištění může zasahovat i mnohem citlivější orgán, a to lidský mozek. Rozsáhlé studie z Evropy, USA i Asie ukazují, že dlouhodobé vystavení znečištěnému vzduchu souvisí s vyšším výskytem depresí, úzkostí nebo kognitivního úpadku. Objevují se dokonce indicie, že může zvyšovat riziko bipolární poruchy či schizofrenie. Podle WHO dnes až 99 % světové populace dýchá vzduch, který překračuje doporučené limity kvality.
Indie jako varování
Jedním z nejpostiženějších míst je Indie, kde patří znečištění ovzduší k nejhorším na světě. Výzkumy tam ukázaly, že lidé žijící v blízkosti uhelných elektráren nebo v oblastech se silným spalováním biomasy častěji trpí stresem, úzkostí a depresivními stavy. Zvlášť ohrožené jsou ženy. V mnoha domácnostech totiž stále tráví hodiny vařením na tradičních kamnech, kde se spalují dřevo, uhlí nebo zemědělský odpad.
Příběh čtyřiapadesátileté Rukmini Manjare z indického státu Maháráštra je jedním z mnoha. Po letech práce na polích s cukrovou třtinou a každodenním vaření v kouři začala trpět silnými úzkostmi a vysokým krevním tlakem. „Když je vzduch šedý a cítím kouř, okamžitě se mi zhorší psychický stav,“ popsala žena. Kvůli problémům nakonec přestala pracovat.
Co dělá smog s psychikou
Za hlavního viníka vědci označují částice PM2,5, tedy mikroskopický prach menší než 2,5 mikrometru. Tyto částice pronikají hluboko do plic, dostávají se do krevního oběhu a podle některých studií mohou pronikat až do mozku. Tam vyvolávají zánětlivé procesy a oxidační stres, které mohou narušovat fungování mozkových center odpovědných za náladu a zvládání stresu.
Ovlivněn může být například dopamin nebo noradrenalin — látky zásadní pro psychickou rovnováhu. Pokusy na zvířatech navíc ukázaly, že dlouhodobé vystavení vysokému znečištění vede k chování připomínajícímu depresi.
Řešení existují
Experti upozorňují, že nejde jen o množství smogu, ale i o jeho chemické složení. Nejškodlivější bývají částice vznikající při dopravě, průmyslu nebo spalování biomasy. Pomoci by mohlo omezení emisí z dopravy, modernější vytápění domácností, více zeleně ve městech nebo kvalitnější filtrace vzduchu v interiérech.
Znečištěné ovzduší tak dnes vědci nevnímají pouze jako ekologický problém. Stále více důkazů naznačuje, že může výrazně ovlivňovat také naši psychiku, schopnost zvládat stres i celkovou kvalitu života.
autor: Zuzana P.
foto: Pixabay
Štítky: Indie, psychika, smog, vzduch, zdraví, znečištěné ovzduší, znečištění
Sdílet na Facebooku
